Bývalé Městské lázně se mají proměnit v knihovnu a rozsáhlé kulturní, vzdělávací a komunitní centrum. Současně Chomutov připravuje přestavbu bývalého kina Praha na další kulturní a komunitní centrum. Funkce obou projektů se přitom v některých oblastech překrývají. Vedení města prezentuje investice a získané dotace jako příležitost pro Chomutov, méně jasné ale zůstávají odpovědi na jiné otázky: proč město potřebuje oba projekty, kolik bude stát jejich každoroční provoz a co bude po přestěhování knihovny se stávajícím areálem? Někteří zastupitelé navíc potvrdili, že 1. náměstek primátora Martin Bocian, který má investice přímo v gesci, na veřejné dotazy k investicím nereaguje a na svém Facebooku některé dotazy maže nebo jejich autory blokuje.
Chomutov připravuje dvě výrazné investice do objektů, jejichž budoucí využití se v několika oblastech podobá.
Projekt bývalých městských lázní počítá s přeměnou rozsáhlého objektu na moderní knihovnu se zázemím také pro kulturní, společenské, kreativní a komunitní aktivity. Město takto definovalo cíl projektu už v architektonické soutěži.
Nejde tedy jen o přestěhování knih do nové budovy. Z bývalých lázní má vzniknout nové centrum s podstatně širší funkcí.
O pár ulic dál další kulturní a komunitní centrum
Současně město připravuje rekonstrukci bývalého kina Praha.
Oficiální projekt města jej označuje přímo jako „Kulturní a komunitní centrum“. Budova má být přeměněna na polyfunkční veřejný objekt se sdílenými prostory pro setkávání a práci, jednání, prezentace, přednášky, konference a společenské akce.
Nabízí se proto jednoduchá otázka: Proč Chomutov potřebuje dva rozsáhlé objekty s kulturními a komunitními funkcemi a jak přesně mají být jejich role rozděleny, aby si vzájemně nekonkurovaly?
Dotace zaplatí stavbu. Provoz zůstane městu
Získaná dotace se dobře prezentuje jako úspěch. Pro město samozřejmě znamená, že část investice nemusí hradit pouze z vlastních peněz.
Jenže dotace sama neodpovídá na otázku, zda je projekt dlouhodobě potřebný a ekonomicky udržitelný.
Budovu nestačí postavit. Musí se vytápět, svítit v ní, uklízet ji, zabezpečovat, opravovat a udržovat. Potřebuje personál a technické zázemí. Tyto výdaje se budou v městském rozpočtu opakovat rok co rok.
Veřejnost by proto vedle částky získané z dotace měla znát také předpokládané roční provozní náklady obou objektů a způsob jejich financování.
Bez těchto čísel nelze seriózně posoudit, kolik budou oba projekty Chomutov ve skutečnosti stát.
Současná knihovna patří mezi devět nejlepších v republice
Otázka budoucnosti dnešní knihovny dostává další rozměr při pohledu na její současné výsledky.
Chomutovská knihovna letos postoupila mezi devět finalistů celostátní soutěže Městská knihovna roku 2026. Soutěž pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR oceňuje nejlepší městské knihovny v České republice a hodnotí kvalitu jejich služeb i jejich rozvoj.
U Chomutova byla vyzdvižena právě široká nabídka aktivit pro různé skupiny obyvatel, vzdělávání seniorů, práce s dětmi, kulturní program nebo metodická pomoc dalším knihovnám v regionu. V nominaci byla chomutovská knihovna popsána jako instituce, která výrazně překračuje tradiční knihovní služby a funguje jako skutečné komunitní centrum.
Jinými slovy: současná knihovna už dnes plní právě část komunitních, kulturních a vzdělávacích funkcí, které mají být jedním z argumentů pro její přesun do bývalých lázní.
Pokud se přesto přestěhuje, zůstává další otázka: co bude s rozsáhlým jezuitským areálem, který využívá dnes?
Město musí vysvětlit, jak bude areál dál využíván, kdo jej bude provozovat a jaké náklady s ním budou spojeny. Jinak může vedle dvou nově využívaných objektů zůstat ještě třetí, pro který bude Chomutov hledat další náplň.
Investice má přímo na starosti Bocian
Za pozornost stojí také to, kdo má dnes městské investice politicky na starosti. Martin Bocian z Nového Severu je 1. náměstkem primátora Chomutova a do jeho gesce spadají ekonomika, rozvoj a investice i městský majetek.
Podle informací od některých zastupitelů byl Bocian na městské investice opakovaně veřejně dotazován, na otázky však podle jejich tvrzení nereagoval. Zastupitelé zároveň uvádějí, že na jeho facebookovém profilu některé dotazy týkající se investic mizely nebo byli jejich autoři blokováni.
Nový Sever slibuje otevřenou komunikaci
Právě způsob komunikace je zajímavý ještě z jednoho důvodu. Nový Sever na svém oficiálním webu uvádí, že si zakládá na „otevřené komunikaci, transparentním jednání a odpovědné správě města“.
Proč tedy Bocian dotazy ignoruje, maže nebo jejich autory blokuje?
U investic za stovky milionů korun totiž veřejné otázky nejsou překážkou řízení města. Jsou součástí veřejné kontroly toho, jak radnice nakládá s penězi obyvatel.
Stavět, protože je dotace?
A právě tady přichází nejdůležitější otázka. Současné vedení svůj důraz na investice nijak neskrývá. Právě proto je legitimní ptát se, zda se u každé velké investice nejprve prokazuje její skutečná potřeba a dlouhodobá ekonomická udržitelnost – nebo zda se projekty prosazují především proto, že je možné získat peníze na jejich výstavbu.
V případě lázní a kina Praha je tato otázka o to důležitější, že se část jejich plánovaných funkcí překrývá a současná chomutovská knihovna se mezitím dostala mezi devět finalistů soutěže o nejlepší městskou knihovnu v republice.
Veřejnost by proto před realizací měla znát odpovědi na základní otázky: Proč Chomutov potřebuje oba objekty? Jak přesně se jejich funkce liší? Kolik bude stát jejich každoroční provoz? A co bude se současným areálem knihovny?
Stejně důležitá je transparentnost samotných investic a veřejných zakázek. Dotace totiž není důvod něco postavit. Nejdřív musí existovat skutečná potřeba. Teprve potom projekt – a způsob, jak jej zaplatit.
Zdroj: Redakce
