Navzdory plánovanému útlumu těžby uhlí zůstává Chomutovsko jedním z nejvýznamnějších energetických regionů v České republice. V první polovině letošního roku se zde vytěžilo výrazně více hnědého uhlí než ve stejném období loni. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu tvořilo hnědé uhlí více než 95 procent celkové těžby v Česku, která dosáhla téměř 13,2 milionu tun — meziročně o desetinu více.
Lomy ČSA a Bílina dál v provozu
Klíčová ložiska hnědého uhlí se nacházejí právě v Podkrušnohoří, včetně Chomutovska. Lomy ČSA a Bílina patří mezi nejvýznamnější těžební lokality, které zásobují průmysl i energetiku. Těžba pokračuje také na Sokolovsku, ale právě Chomutovsko zůstává jedním z hlavních pilířů produkce.
V prvním pololetí roku se v regionu vytěžilo přes 12,5 milionu tun hnědého uhlí, přičemž většina byla určena pro průmyslové využití. Tato čísla kontrastují s předchozími roky, kdy těžba výrazně klesala v souvislosti s plánovaným odklonem od uhlí.
Černé uhlí ustupuje, Chomutovsko drží pozici
Zatímco těžba černého uhlí v Česku dál klesá — v prvním pololetí o sedm procent — hnědé uhlí z Chomutovska zůstává klíčovým zdrojem. Poslední činný důl na černé uhlí, důl ČSM na Karvinsku, má být uzavřen v roce 2026. Výroba koksu, který se z černého uhlí vyrábí, letos klesla o čtyři procenta.
Budoucnost regionu: mezi energetikou a transformací
Energetické firmy zatím nerozhodly o definitivním odstavení uhelných elektráren. Společnost ČEZ uvedla, že bude rozhodovat postupně, podle vývoje cen energií a emisních povolenek. Podle aktuálních odhadů by výroba elektřiny z uhlí mohla být ekonomicky neudržitelná kolem roku 2028.
Stát plánuje budoucí energetický mix postavit na jaderných a obnovitelných zdrojích. Do jejich plného rozvoje však bude nutné využívat přechodná paliva — především zemní plyn. Pro Chomutovsko to znamená nutnost připravit se na postupnou transformaci, která bude vyžadovat investice, nové pracovní příležitosti a jasnou strategii.
