Na Lounsku začalo zavádění chmele. Pomáhají cizinci, sucho i drahá nafta zůstávají největší hrozbou

Zralé šištice chmele na rostlině. Pěstování chmele na Lounsku patří k tradičním zemědělským odvětvím, které se potýká s nedostatkem vláhy i měnícím se klimatem. Foto: Redakce

Na chmelnicích v Oboře na Lounsku je v těchto dnech rušno. Brigádníci ze zahraničí tu pomáhají s jarním zaváděním chmele, které patří k nejnáročnějším pracím sezony. Přestože poslední deště zvlhčily povrch půdy, vláha se do hlubších vrstev stále nedostala a pěstitelé už teď vědí, že bez intenzivního zavlažování se letošní rok neobejde. K problémům se přidává i rostoucí cena nafty, která výrazně zvyšuje náklady.

Jarní práce jede naplno: čtvrt milionu drátků a 125 tisíc rostlin

Na farmě v Oboře je potřeba obhospodařit téměř 43 hektarů chmelnic. Jarní práce začínají už na přelomu března a dubna, kdy se pole srovnává a připravuje na řez. V polovině dubna nastupují brigádníci, kteří mají na starosti jednu z nejdůležitějších činností: věšení drátků, po kterých se chmel bude pnout.

Každá rostlina má dva vodiče a celkem je jich tu 125 tisíc. To znamená pověsit zhruba čtvrt milionu drátků a následně na každý z nich ručně navést tři mladé výhony. Denní růst chmele může dosáhnout až 20 centimetrů, takže správné nasměrování révy je klíčové.

Ruční práce, kterou technologie nenahradí

Ačkoliv se v zemědělství automatizace posouvá dopředu, jarní práce na chmelu zůstávají čistě ruční. V Oboře teď pracuje 18 brigádníků z Bulharska, kteří mají zavádění dokončit do 25. května. Stejná parta se sem vrací už pátým rokem — a po letní sklizni se vrátí znovu.

Sucho trvá. Zavlažování jede už od dubna

Přestože poslední srážky přinesly určitou úlevu, půda je suchá. Od začátku března spadlo jen minimum vody a ani poslední deště situaci zásadně nezměnily. Farma proto zavlažuje už od 20. dubna a podle počasí může být provoz čerpadel brzy nepřetržitý.

Voda se čerpá z Ohře a elektřinu pro čerpadla dodává fotovoltaika. Pěstitelé tak reagují na dlouhodobý trend — sucho je v regionu stále výraznější.

Co říká Svaz pěstitelů chmele: sucho i drahá nafta tlačí náklady nahoru

Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Ing. Jiří Smetana upozorňuje, že letošní sezona začíná pod tlakem hned několika faktorů, které se navzájem sčítají a výrazně ovlivňují ekonomiku celého odvětví.

Dražší nafta výrazně zvyšuje náklady

„Problémem je hlavně drahá nafta, která zvyšuje náklady chmelařům. Je téměř o deset korun dražší na litr než před rokem,“ říká Smetana.

Podle něj je to zásadní komplikace, protože chmelařství je obor, kde se bez techniky neobejdete. Nafta se spotřebovává při přípravě půdy, při manipulaci s materiálem, při zavlažování i během sklizně. „Každé zdražení pohonných hmot se okamžitě promítá do všech prací na chmelnici. A když jde o nárůst v řádu desítek procent, je to pro pěstitele opravdu citelné,“ doplňuje Smetana.

Zdražení tak podle něj přichází v nejméně vhodnou dobu — v období, kdy se chmel teprve zavádí a náklady jsou tradičně nejvyšší.

Sucho zůstává největší hrozbou

„A sucho také. Byla suchá zima, půda není dostatečně vlhká,“ upozorňuje Smetana.

Podle předsedy Svazu pěstitelů chmelu  je situace v některých částech chmelařských oblastí dokonce horší než loni. Zima bez sněhu a minimum srážek na jaře znamenají, že chmel vstupuje do vegetace s minimální zásobou vody. „Půda je na povrchu sice mokrá po posledních deštích, ale v hloubce chybí vláha, kterou rostlina potřebuje pro rychlý růst. To zvyšuje tlak na zavlažování a prodražuje celou sezonu,“ vysvětluje.

Smetana dodává, že dlouhodobé sucho už není výjimkou, ale trendem, na který se budou muset pěstitelé adaptovat — ať už technicky, nebo ekonomicky.

Meteostanice hlídají půdu i počasí

Uprostřed chmelnice stojí meteorologická stanice, která v reálném čase měří:

  • půdní vlhkost,
  • teplotu,
  • srážky,
  • vlhkost vzduchu.

Data se přenášejí do mobilní aplikace, takže pěstitel vidí stav chmelnice kdykoliv a odkudkoliv. Podobných stanic je v českých chmelařských oblastech už kolem šedesáti.

Chmelnice v Česku mírně ubývají

Letos se plocha chmelnic v Česku pohybuje kolem 4786 hektarů, což je meziročně o něco méně. Klíčovou odrůdou zůstává Žatecký poloraný červeňák, který je ceněný po celém světě, ale zároveň citlivý na extrémní teploty. Vědci proto pracují na jeho vyšší odolnosti vůči klimatickým změnám.

Pěstitelé doufají v déšť

Loňská sklizeň byla mírně nadprůměrná, ale letošní sezona bude opět záviset na počasí. Pokud se srážky nevrátí, bude muset zavlažování běžet naplno. Pěstitelé se shodují, že boj se suchem je dnes stejně důležitý jako samotná práce na chmelnici.

Nikdy nezmeškejte žádnou důležitou zprávu.

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
Email
WhatsApp

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Pinterest
Email

Aktuálně

Top týdne

KOMERČNÍ ČLÁNEK

Nikdy nezmeškejte žádnou důležitou zprávu.

Odběr novinek