Září přináší další zdražování základních potravin, které se dotýká i domácností na Chomutovsku. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu si lidé připlatí za vepřové maso, vejce, eidam i konzumní brambory. Naopak levnější než v srpnu jsou máslo a jablka.
Nejvýraznější změnu zaznamenaly brambory, jejichž průměrná cena vzrostla o více než 28 procent. Zatímco v srpnu stál kilogram kolem 15 korun, nyní se prodává za téměř 20 korun. Vepřová pečeně zdražila o 4 procenta a její průměrná cena se pohybuje okolo 181 korun za kilogram.
Kilogramová cihla eidamu vyjde na více než 207 korun, což je meziměsíčně o 2,7 procenta více. Deset vajec stojí v průměru 63,72 Kč, tedy o 4,5 procenta více než v srpnu.
Naopak máslo a jablka jsou v září levnější. Čtvrtkilová kostka másla zlevnila o 2,5 procenta na 65,83 Kč. Konzumní jablka klesla o více než 6 procent na průměrných 46 korun za kilogram.
Podle odborníků ale nelze automaticky vinit zemědělce či chovatele. Výraznou roli ve zdražování hraje růst cen energií, dopravy a především obchodní marže.
„Zemědělci často prodávají za ceny, které sotva pokryjí náklady. To, co vidíme na regálech, je výsledek obchodní politiky řetězců, ne práce farmáře,“ říká Ing. Jiří Smetana, odborník na zemědělství z Ústeckého kraje.
Dopady růstu energií jsou podle něj zásadní:
„Každý skleník, chladírna nebo mlékárna potřebuje energii. Když elektřina zdraží o desítky procent, promítne se to do každého jogurtu nebo vajíčka.“
Smetana zároveň upozorňuje na nepoměr mezi výkupní a prodejní cenou: „Vejce, která zemědělec prodá za dvě koruny, se v obchodě prodávají za šest. To není trh, to je přirážková spirála.“
A dodává: „Pokud chceme férové ceny, musíme se podívat na celý řetězec. Ne jen na to, co stojí na faktuře, ale co se děje mezi farmou a regálem.“
V závěru připomíná i roli spotřebitelů: „Lidé mají právo vědět, kam jejich peníze jdou. Pokud obchodní řetězec zdraží o 30 procent, ale zemědělec nedostane ani korunu navíc, je to systémová chyba.“
A varuje před důsledky: „Pokud se tlak na producenty nezmírní, hrozí, že malí zemědělci skončí. A s nimi i regionální soběstačnost.“
Statistici zároveň upozorňují na vývoj cen v zemědělství. V červenci meziročně vzrostly o více než 11 procent, přičemž živočišná výroba zdražila téměř o 18 procent. Výrazný nárůst zaznamenalo ovoce, vejce, mléko i skot. Naopak ceny brambor a čerstvé zeleniny klesly.
Pro domácnosti v regionu to znamená další tlak na rozpočty. Zdražují položky, které tvoří základ běžného nákupu, a rozdíly jsou patrné nejen v obchodech, ale i na trzích či v lokálních řetězcích.
