Na silnicích přibývá případů extrémně opilých či zdrogovaných řidičů a roste i frustrace veřejnosti. Proto jsme požádali bezpečnostního experta Davida Sekeru o jasné a věcné vysvětlení.
Do redakce nám v posledních měsících chodí stále více dotazů od čtenářů. Ptáte se, jak je možné, že policisté zastaví řidiče s několika promile, pod vlivem drog, nebo dokonce ty, kteří ujíždějí hlídkám — a přesto se zdá, že tresty neodpovídají závažnosti jejich jednání. Mnozí z vás píší, že „ti lidé se systému smějí“ a že současná legislativa nedokáže chronické recidivisty zastavit.
Proto přinášíme komplexní pohled bezpečnostního experta Davida Sekery, který situaci v roce 2026 popisuje bez příkras. Podle něj není problém v tom, že by české zákony byly mírné. Problém je v tom, že nejsou dostatečně vymahatelné.
„Zákaz řízení je pro recidivistu jen papír.“
„Český systém je na papíře přísný, ale v praxi trpí nízkou vymahatelností,“ říká Sekera. Podle něj je hlavní potíž v tom, že zákaz řízení nefunguje jako skutečná bariéra. Chroničtí hříšníci ho prostě ignorují — a pravděpodobnost, že budou při běžné jízdě bez přestupku zastaveni, je stále relativně nízká.
Pokud chceme skutečně zabránit jízdě pod vlivem, musí se stát přestat spoléhat na „papírové tresty“ a začít používat fyzická opatření, která řidiči objektivně znemožní usednout za volant.

Čtyři opatření, která by podle experta změnila situaci v ČR
1) Konfiskace vozidla: Polský model, který funguje
Polsko v letech 2024–2026 zavedlo systém, který Sekera označuje za „nejúčinnější zbraň proti recidivě“. Pokud řidič nadýchá více než 1,5 ‰ nebo jede v zákazu, auto mu stát okamžitě zabaví.
- Pokud auto není jeho (leasing, rodina), musí uhradit jeho hodnotu.
- Soudy v ČR dnes možnost propadnutí věci využívají jen v jednotkách procent případů.
- V Polsku po zavedení opatření recidiva dramaticky klesla.
Sekera dodává, že v Česku se o tomto kroku znovu intenzivně debatuje.
2) Alkoholové zámky: Návrat za volant jen přes „dýchnutí“
Místo prostého zákazu řízení navrhuje expert systém, který funguje v Rakousku nebo Švédsku.
- Řidič, který chce řidičák zpět, musí mít v autě alkoholový zámek.
- Před každým startem dýchne — pokud přístroj detekuje alkohol, motor nenastartuje.
- Instalaci i provoz si hradí sám.
Data ze zahraničí ukazují, že tento systém snižuje recidivu až o 75 %.
3) Inteligentní dohled: ANPR kamery a „blacklist“ značek
Policie má v roce 2026 k dispozici moderní kamerové systémy s automatickým rozpoznáváním SPZ. Problém je jejich propojení.
Sekera navrhuje vytvořit dynamický blacklist registračních značek vozidel, jejichž majitelé mají zákaz řízení.
Jakmile takové auto projede kolem kamery, systém automaticky upozorní nejbližší hlídku. To by výrazně zvýšilo šanci dopadení těch, kteří zákaz ignorují.
4) Povinné terapeutické programy: dobrý základ, ale málo přísné
Od roku 2024 jsou v ČR povinné terapeutické programy pro řidiče, kteří přišli o průkaz na více než 18 měsíců. Podle Sekery je to krok správným směrem, ale nestačí.
Navrhuje:
- propojit terapii s psychotesty,
- prodloužit programy u recidivistů,
- zvýšit jejich cenu progresivně podle počtu prohřešků.
Srovnání efektivity opatření
| Opatření | Náklady státu | Odpor veřejnosti | Efektivita proti recidivě |
|---|---|---|---|
| Vyšší pokuty | Nízké | Střední | Nízká (recidivisti neplatí) |
| Konfiskace auta | Střední | Vysoký | Extrémní (není čím jet) |
| Alkoholové zámky | Nulové (platí řidič) | Střední | Vysoká |
| ANPR monitoring | Vyšší | Nízký | Střední |
Jak si stojí Česko v Evropě? Přísní jsme, ale ne tam, kde to nejvíc bolí
Česko patří mezi země s nejpřísnější nulovou tolerancí alkoholu. Pokuty jsou vysoké, zákazy řízení dlouhé. Problém je jinde: v recidivě a vymáhání.
Zatímco Německo nebo Rakousko kombinují toleranci s tvrdými následnými opatřeními, Polsko jde cestou radikální represe. Nizozemsko sází na technologii a alkoholové zámky.
Sekera upozorňuje, že český systém je paradoxně „papežštější než papež“ — nulová tolerance je skvělý základ, ale bez fyzických bariér a moderního dohledu nefunguje jako prevence.
Závěr experta: „Represe musí být fyzická, ne administrativní.“
Podle Davida Sekery je budoucnost jasná: pokud stát nezačne zabavovat auta a masivně zavádět alkoholové zámky, bude se situace opakovat. „Dokud budeme lidem jen sbírat body, budou se nám smát do obličeje,“ říká.
Česko má přísné zákony. Teď potřebuje účinné nástroje, které je dokážou vymáhat.


























