Vánoce v církevním roce končí nedělí po Třech králích, dřív končily na Hromnice

Vánoční období oslavující narození Ježíše Krista v církevním roce definitivně končí v lednu svátkem Křtu Páně, který nemá pevné datum. Slaví se vždy první neděli po 6. lednu, kdy je slavnost Zjevení Páně, lidově zvaná Tři králové. Letos tedy konec Vánoc připadl hned na následující den, neděli 7. ledna, v jiných letech to bývá později. V minulosti vánoční doba končila až 2. února na svátek Uvedení Páně do chrámu, známý jako Hromnice, uvedla dnes na dotaz ČTK vedoucí tiskového střediska České biskupské konference Monika Klimentová.

Šestého ledna je slavnost Zjevení Páně neboli Epifanie, pro kterou se vžil název Tři králové. Připomíná klanění mudrců narozenému Ježíši v Betlémě. „V tento den si připomínáme klanění mudrců dítěti Ježíši a zjevení Krista celému lidstvu,“ sdělila Klimentová.

I když pro velkou část domácností a měst je právě 6. leden dnem, kdy pro ně končí svátky a odstraňují vánoční stromky, osvětlení či výzdobu, v církevním roce vánoční doba končí později, svátkem Křtu Páně. Připomíná událost, při níž svatý Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista v řece Jordánu. Připadá vždy na neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně. „Tento den se v kostele naposledy zpívají koledy a na závěr bohoslužeb i Narodil se Kristus Pán. Začíná liturgické mezidobí, které trvá až do Popeleční středy, kdy začíná postní doba,“ poznamenala Klimentová.

Liturgická barva je ode dneška zelená, kněz má tedy při mši na sobě zelený ornát. V uplynulé době vánoční nosil většinou bílý ornát jako symbol světla, nevinnosti a čistoty. Jen na svátky mučedníků, jako je 26. prosince svatý Štěpán, je to barva červená, která symbolizuje jejich prolitou krev.

Svátek Uvedení Páně do chrámu se slaví 2. února, lidově se mu říká Hromnice. „Dříve tímto svátkem teprve končila vánoční doba. Tento svátek připomíná událost, kdy Marie a Josef přinesli Ježíše 40 dní po jeho narození do jeruzalémského chrámu, aby ho odevzdali bohu,“ uvedla Klimentová. V některých kostelích se zachovává zvyk, že betlémy nechávají vystavené až do tohoto svátku. Ke druhému únorovému dni patří i žehnání svící zvaných hromničky. Lidový název Hromnice vznikl právě kvůli svěcení svíček, které lidé pak nosili domů a rozsvěceli při modlitbě v těžkých chvílích života, třeba i při bouřce. Jejich světlo má být symbolem Krista, jsou ale také připomínkou toho, že světlo bylo dočasně vytlačeno zimní tmou a zjara se vrací.

Zatímco západním křesťanům vánoční období v neděli skončilo, pravoslavným křesťanům, kteří se v církevním životě řídí starším, juliánským kalendářem, Vánoce 6. ledna teprve začaly.

Nikdy nezmeškejte žádnou důležitou zprávu.

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
Email
WhatsApp

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Pinterest
Email