Politické peníze města Chomutova

Málo známou kapitolou provázející vznik Československé republiky jsou tzv. politická platidla (politické peníze). V letech 1918 a 1919 je vydala některá česká a moravská města v samozvaných provinciích, oblastech s převažujícím německým obyvatelstvem, neuznávající vznik Československa a usilující o připojení k Německu Rakousku (tak se měla jmenovat nově vzniklá země, nový státní útvar).

Československá republika oficiálně vznikla 28. října 1918 na základě vydaného zákona o zřízení samostatného státu vyhlášeného Národním výborem v Praze. To ale již předtím narazilo na tvrdý odpor Němců žijících na území hroutící se rakousko-uherské monarchie. Němci na teritoriu vznikajícího Československa vnímali konec války a chystaný vznik nové republiky jako svou porážku, nový stát by rázem změnil jejich postavení a stali by se národnostní menšinou.
Jednadvacátého října 1918 němečtí poslanci říšské rady ve Vídni ustavili Prozatimní národní shromáždění Německého Rakouska. Týž den odmítli i připravovaný vznik Československa, chtěli české země rozdělit na německou část a tu připojit k Německému Rakousku, jak nově vzniklou německou zemi nazvali.

Vznik čtyř německých provincií
Myšlenka vytvoření samostatného Československa byla veřejně známa již dříve, a tak už počátkem října 1918 vystoupil německý poslanec Českého zemského sněmu a říšské rady Raphael Pacher s návrhem, aby pro oblasti v Čechách s většinovým podílem německých obyvatel byl vytvořen zvláštní správní orgán, tzv. provincie.
Devětadvacátáho října němečtí poslanci vídeňského parlamentu neuznali vznik Československé republiky a usnesli se vydělit ze severního pohraničí Čech provincii Německé Čechy (německy Deutschböhmen ) a začlenit ji jako autonomní jednotku do příštího Německého Rakouska s tím, že jejím hlavním městem bude Liberec. Třicátého října byla německými poslanci ze Slezska a Moravy vyhlášena provincie Sudetsko (německy Sudetenland) s tím, že bude tato provincie připojena k Německému Rakousku. Za hlavní město byla zvolena Opava. Třetího listopadu vyhlásili němečtí poslanci z jižní Moravy provincii Německá jižní Morava (německy Deutschsüdmähren). Na Šumavě byla vzápětí vyhlášena provincie Šumavská župa (německy Böhmerwaldgau). Pro všechny provincie byly ustanoveny funkce hejtmanů a ihned byli tito hejtmani jmenováni.

Politická platidla – peníze nebo peněžní poukázky
O vážném úmyslu Němců žijících na území vznikajícího Československa a jejich politických představitelů o vytvoření výše popsaných tzv. provincií a jejich případnému odtržení od Československa svědčí skutečnost, že byl připravován a v mnoha případech i proveden tisk nových „peněz“. Je obtížné tyto nově připravované „peníze“ přesně pojmenovat. Někteří badatelé je označují jako peněžní poukázky, naproti tomu numismatici jako politická platidla (předpokládá se, že měly sloužit pro financování politických cílů ve prospěch navrhovaných provincií). Jejich zvláštností je, že nebyly stanoveny žádné sjednocující parametry, takže každý vydavatel (město) je tiskl podle svého nápadu. Jednotlivá města je vydávala v rozmanitých velikostech, někdy jen potištěné jednostranně, v rozličné barevnosti a šíře nominálů, a dokonce i s různým datem platnost.
Město Chomutov pro tisk těchto politických peněz vytvořilo politickou koalici s městy Jirkov a Hora Svatého Šebestiána. Společně pak tiskli papírové peníze o nominálu 5 korun a 20 korun. Vzhledově jsou 5 K a 20 K shodné, liší se pouze nominálem. Byly vydány 15. 11. 1918. Není známa doba platnosti (zřejmě byla jen na několik měsíců). Podobné politické peníze byly tištěny v Ústí na Labem s tím, že byly dány do oběhu 6. 11. 1918 a jejich platnost skončila 31. 1. 1919. V Duchcově byla platnost těchto politických peněz též velmi časově omezena. Vydány byly 6. 11. 1918 a platnost skončila 28. 2. 1919. Stejně tak to bylo i s Vejprtskými politickými penězi.  Vydány byly 30. 10. 1918 a platnost skončila 28. 2. 1919. Z uvedených příkladů vyplývá, že tyto polické peníze byly využívány po velmi krátkou dobu, tj. po dobu několika měsíců. Zřejmě krátká doba platnosti byla způsobena rychlým přebíráním moci nově vznikající Československé republiky a jejich úředníků. Na závěr tohoto článku chci čtenáře informovat, že sběratelsky nejvýše ceněnou ze všech vydaných politických peněz ze všech provincií je 1000 koruna vydaná městem Vejprty. Její cena se pohybuje v mnoha tisíci korun.

Autor: Moravec Pavel
Numismatický kabinet na zámku Červený Hrádek

Jirkov

 

 

Napsat komentář