Pád meteoritu v Peru způsobil u vesničanů podivnou nemoc. Záhada je nevysvětlená

Žhavý návštěvník
V polovině září v 11.45 dopoledne (16.45 GMT) se na obloze nad řídce osídlenou horskou pustinou objeví poblíž jezera Titicaca ohnivá koule s kouřovým ocasem. Záhy se poblíž města Carancas ozve hlasitý výbuch. Zvedne se hřibovitý oblak. Poblíž projíždí vesničan na kole a spadne. Z oken kilometr vzdáleného zdravotního střediska se vysypou okna. Odletující úlomky poškodí střechy a rozbijí okna nedalekých domků. Místní se domnívají, že spadlo letadlo. Vydají se na místo pádu a spatří kráter. Je hluboký přes šest metrů a téměř třicet metrů široký. Půda kolem je spálená a podivně páchne. Díra se začíná plnit bublající vodou…
Místní úředník později uvedl, že „…z kráteru začala vytékat vroucí voda a poblíž byly nalezeny částečky horniny a škváry“. Místní začali úlomky meteoritu a hornin sbírat. Na místě byl i domorodý farmář národa Aymarů G. Urury, který odjel na sousedově motocyklu na policejní stanici do města Desaguadera událost ohlásit. Než se vrátil s policistou, byly už kolem kráteru desítky vesničanů. Postupně se sem přijde podívat více než 600 lidí.

Problémy začínají
Už na místě se některým zvědavcům začalo se zápachu dělat špatně. Netrvalo dlouho a objevovaly se první zprávy, že lidé mají zdravotní problémy. Stěžovali si na bolesti hlavy, nevolnost a zvracení, závratě, mdloby i kožní problémy a zarudlé oči. Nemocnice v okolí se začaly plnit pacienty, kteří „záhadně“ onemocněli. Silný zápach se šířil i do okolních obcí a na potíže si stěžovalo na 500 rodin. Hospodářská zvířata začala krvácet z nozder. Některá uhynula. 20. září vědci potvrdili pád meteoritu. Podle zprávy peruánské vládní tiskové agentury bylo vyšetřeno 200 lidí, patnácti byla odebrána krev – příčiny nemoci nebyly zjištěny. Ale občanům bylo důrazně doporučeno, aby se vyhnuli „zářícím objektům, které padají z oblohy“.

Šíří se panika
K fyzickým potížím se přidaly i psychické. Začaly se šířit zvěsti, že jsou úlomky jedovaté, možná i prokleté. Lidé začali panikařit. Starosta Carancasu M. Trujillo se domníval, že k pociťovaným problémům může, alespoň částečně, přispívat pověra. Svolal shromáždění, kde bylo na osm set lidí, kteří si vyslechli přednášku vědců o „neškodlivosti“ meteoritu. Ne všechny to však přesvědčilo. Stále věřili, že „vesmírný kámen poslali bohové jako špatné znamení“. Aby obyvatele zbavil strachu, požádal starosta jednoho z posledních dvou šamanů M. L. Aruquipu o rituální oběť. Ten obětoval mládě lamy. Trujillo pak nechal kráter obehnat plotem.

Záhadná nemoc?
Příznaky nemoci za pár dní odezněly. Možnými příčinami se zabývalo několik odborníků. Ti později určili za pravděpodobnou příčinu záhadného onemocnění arsen. Jeho přírodní ložiska v podzemních vodách Peru jsou běžná. Při dopadu horkého meteoritu došlo k reakci s podzemními zdroji vody a obyvatelé se nadýchali výparů. Ale další vyšetřování došla k závěru, že koncentrace v podzemních vodách nijak nepřevyšuje jeho obsah v místní pitné vodě. Takže? Takže další pravděpodobná příčina byly sirné výpary z trolitu, minerálu z meteoritu, který obsahuje sloučeniny síry, která se při dopadu odpařila.

Některé zprávy připouštěly, že nemoc mohla být psychosomatická. Jak se později ukázalo, ne všichni byli skutečně nemocní. D. Yeomans z Laboratoře tryskového pohonu NASA v Kalifornii tehdy řekl: „Statisticky je mnohem pravděpodobnější, že to přišlo spíš zespodu než shora. Zdá se, že škodlivé výpary, které údajně znechutily zvědavé místní obyvatele, kteří se vydali kráter prozkoumat, by svědčily o hydrotermální aktivitě, například, o lokálním výbuchu plynu, protože meteority nepáchnou.“ Tím byla tato událost, pokud jde o příčinu nemoci, považována za uzavřenou. Pro mnohé však stále zůstává záhadou. Vysvětlení je neuspokojilo. Už jen proto, že meteority, které se nerozpadnou v atmosféře a dopadnou na zem, obvykle žhavé nejsou…

Zdroje: allthatsinteresting.com, www.meteorite-recon.com, en.wikipedia.org

 

Napsat komentář