Klášterec nad Ohří má za sebou další ročník Krušnohorského sochařského sympozia Paměť krajiny. Sedm dní práce, šest autorů, jedno téma — Vlákna. Výsledkem jsou dřevěné sochy, které v nejbližších týdnech obohatí veřejný prostor města.
Zámecký park v Klášterci nad Ohří se v polovině června proměnil v otevřený ateliér. Krušnohorské sochařské sympozium Paměť krajiny přivedlo do města šest tvůrců, kteří během sedmi dnů vytvořili originální díla z jasanového dřeva. Letošní ročník nesl téma Vlákna — a každý z autorů ho uchopil po svém.
Sympozium mělo letos dvě vernisáže. Ta první, určená pro představitele města, proběhla ve 14 hodin. Druhá, otevřená veřejnosti, začala v 17 hodin a doprovodil ji hudebník Jiří Vass. Právě během ní byla předána Cena diváka, kterou si odnesl mladý sochař Daniel Doležal.
Profesionálové: vztahy, pravdivost i péče
V kategorii profesionálů tvořili čtyři autoři.
Hugo Maciel, portugalský sochař, který v Klášterci pracoval už loni, představil dílo Be true (Buď pravdivý). Půlkruhový tvar symbolizuje prostor a čas, asymetrické prvky uvnitř pak vztahy mezi publikem a uměním. Jeho socha je o sdílení, autenticitě a odvaze být pravdivý.
Daniel Doležal, letošní držitel Ceny diváka, vytvořil dílo Palindrome. Inspirací mu byl princip palindromu — symetrie, která funguje zleva i zprava. Jeho práce zaujala návštěvníky nejvíce a potvrdila, že mladý autor, dnes už odborný asistent na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara, patří mezi výrazné talenty.
Artem Berman, ukrajinský umělec žijící v Klášterci, představil sochu Care (Péče). Dva dřevěné tvary drží mezi sebou kamennou kouli — symbol nového života, světa nebo budoucnosti. Dílo připomíná, že péče o děti i planetu je základem všeho, co přijde.
Vasyl Dzhabraylov, rodák z Ukrajiny žijící v Rumunsku, vytvořil sochu Threads – compatibility (Vlákna – kompatibilita). Dvě do sebe zapadající části představují ženu a muže. Každý je samostatný, ale teprve propojení tvoří celek — symbol souznění a spolupráce.
Studenti: lidské tělo i japonská tradice
V kategorii studentů se představili dva mladí tvůrci.
Daniel Belmenen, student Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, vytvořil sochu inspirovanou lidským tělem. Jeho Svalové vlákno pracuje s tvarem, který připomíná napětí, sílu a strukturu lidského organismu.
Radim Kučera, student Fakulty umění a designu UJEP, pojmenoval své dílo Kigumi. Vychází z tradiční japonské tesařské techniky, která spojuje dřevo bez jediného hřebíku či šroubu. Jeho socha je poctou řemeslu, přesnosti a propojení přírodních materiálů.
Sympozium jako živá dílna pro školy i veřejnost
Kurátorka sympozia Zdeňka Bílková připravila i letos doprovodný program. Devět školních skupin si vyzkoušelo tvorbu v přírodě, další desítky žáků a studentů přišly sledovat sochaře při práci. Právě mladí návštěvníci výrazně ovlivnili udělení Ceny diváka.
„Byli to hlavně žáci a studenti, kdo rozhodl o vítězství Daniela Doležala,“ uvedla Bílková.
Sochy zamíří do veřejného prostoru
Šest nových děl bude v následujících týdnech rozmístěno na různých místech Klášterce nad Ohří. O konkrétních lokalitách rozhodne město.
Vznik soch dokumentovali fotografové Jiří Hub a Petr Kozelek. Fotogalerie je dostupná na webu města.
Poděkování
Sympozium by nevzniklo bez podpory mnoha lidí a organizací. Poděkování patří všem autorům, kurátorce Zdeňce Bílkové, příspěvkové organizaci Zámek Klášterec nad Ohří i společnosti Klášterecká kyselka, která zajistila manipulaci s materiálem i hotovými díly.
Zdroj: Klášterec nad Ohří
