Kde hledat další peníze pro městský rozpočet? Podle zastupitele města Jaroslava Kohouta (Klášterec SOBĚ) by odpověď neměla automaticky znít: u občanů. Klášterec je městem s průmyslovou zónou, velkými firmami, obchodními areály a významnými zaměstnavateli. A právě ekonomickou sílu těchto subjektů chce v příštím volebním období více promítnout do fungování samotného města.
„Nechceme řešit rozpočet tím nejjednodušším způsobem, tedy zvyšováním poplatků a hledáním dalších peněz u běžných občanů. Chceme se podívat tam, kde je skutečně velká ekonomická síla. Pokud velké firmy podnikají v Klášterci, využívají jeho infrastrukturu a vydělávají zde peníze, měli bychom hledat férový způsob, jak se mohou více podílet také na fungování města,“ říká Jaroslav Kohout.
Průmyslová zóna jako příležitost
Jedním z hlavních míst, na která chce Kohout zaměřit pozornost, je průmyslová zóna. Velké společnosti zde využívají pozemky a nemovitosti, místní komunikace, technickou infrastrukturu a zároveň čerpají z pracovní síly lidí, kteří v Klášterci a okolí žijí.
Podle Kohouta je proto namístě prověřit možnosti, které městu dává systém daně z nemovitých věcí, včetně případného využití místního koeficientu u velkých podnikatelských a průmyslových areálů.
Nejde podle něj o snahu firmy trestat nebo odrazovat od podnikání. Naopak. Smyslem má být hledání rovnováhy mezi zájmy města a velkých ekonomických subjektů.
„Neříkám, že máme firmy trestat. Říkám, že musíme začít přemýšlet, jestli je současné nastavení pro město dlouhodobě výhodné. Velký průmyslový areál zabírá rozsáhlé území, využívá infrastrukturu a přináší firmě ekonomický prospěch. Je podle mě naprosto legitimní ptát se, jaký přínos z toho má samotný Klášterec,“ vysvětluje Kohout.
Stejnou otázku chce položit obchodním řetězcům
Pozornost chce věnovat také velkým obchodním areálům a supermarketům. I ty využívají místní komunikace, veřejný prostor a infrastrukturu a zároveň generují významné ekonomické hodnoty.
Kohout proto navrhuje prověřit možnosti zvýšení koeficientu daně z nemovitých věcí také u velkých komerčních nemovitostí.
Podle něj by přitom město nemělo postupovat plošně a bez rozmyslu. Rozhodovat by měla konkrétní data, ekonomické dopady a především to, zda by takové opatření skutečně znamenalo přínos pro Klášterec.
Modernizace ano. Ale co bude s lidmi?
S ekonomickým fungováním velkých obchodních řetězců souvisí podle Kohouta ještě jeden problém – postupná automatizace pracovních míst.
Samoobslužné pokladny se staly běžnou součástí supermarketů. Zákazník si zboží vybere, sám ho načte, zaplatí a celý nákup může absolvovat téměř bez kontaktu s personálem.
Modernizaci přitom Kohout odmítat nechce. Upozorňuje ale na otázku, kam až může tento trend dojít.
„Technologický pokrok nezastavíme a ani ho zastavovat nechci. Ale nesmíme při tom zapomenout na člověka. Pokud budou mizet kvalifikovaná pracovní místa a ze zákazníka se postupně stane zároveň prodavač, pokladní i skladník, měli bychom se ptát, jestli je to opravdu směr, kterým chceme jít. Modernizace má lidem život usnadňovat, ne je připravovat o práci a přenášet na ně stále více povinností,“ říká Jaroslav Kohout.
Peníze chceme hledat především tam, kde jsou
Základní myšlenka jeho návrhu je přitom jednoduchá. Klášterec potřebuje peníze na své fungování, údržbu infrastruktury, investice, veřejný prostor, školy, sport i další služby. Podle Kohouta ale není správnou cestou automaticky hledat další příjmy u obyvatel.
Město by mělo podle něj nejprve využít možnosti, které má vůči velkým ekonomickým subjektům působícím přímo na jeho území.
Neznamená to podle něj válku s podnikateli. Znamená to podle něj otevřít debatu o tom, jak má vypadat férový vztah mezi městem a velkými firmami, které na jeho území podnikají.
„Chceme Klášterec, který nebude sahat do peněženek svých obyvatel pokaždé, když potřebuje posílit rozpočet. Nejprve musíme hledat vlastní rezervy a příležitosti. A jednou z nich je podle mě právě ekonomická síla firem a velkých komerčních nemovitostí, které v našem městě působí. Chceme, aby z jejich přítomnosti měl větší užitek také Klášterec a jeho obyvatelé,“ uzavírá Jaroslav Kohout.
Cílem tedy není zvýšit zátěž pro všechny. Cílem je najít nové příjmy tam, kde je ekonomická síla – a současně zachovat Klášterec jako město, které je přívětivé pro své obyvatele i férové vůči podnikatelům.
Zdroj: Redakce
