Zdravotnický kolaps se neodehrává v přímém přenosu, ale v tichých tabulkách ministerských algoritmů. Krajská zdravotní, a.s. (KZ), největší poskytovatel nemocniční péče v Ústeckém kraji, varuje před vážnými dopady návrhu Úhradové vyhlášky pro rok 2026. Podle prvotních propočtů by změny znamenaly pokles příjmů o téměř 160 milionů korun. A to v segmentu, kde se šetřit už dávno nedá.
„Za zcela diskriminační a nesystémové považujeme zohledňování příslušnosti k referenčním zařízením při výpočtu základních sazeb. Tyto nemocnice jsou oproti ostatním poskytovatelům zvýhodňovány, což deformuje úhrady a vytváří neoprávněné rozdíly,“ říká MUDr. Tomáš Hrubý, generální ředitel KZ. Podle něj návrh destabilizuje akutní lůžkovou péči, která už nyní čelí tlaku na růst osobních nákladů a restriktivní regulaci.
Cena místo kvality
Znepokojení vyvolává i zavádění prvků cenové soutěže u ortopedických výkonů. Nově má být 25 % výkonů, například totálních endoprotéz, hrazeno formou limitované úhrady. Hodnota klíčového parametru však bude známa až po skončení období, což podle KZ znemožňuje plánování a klade důraz výhradně na cenu — nikoli na kvalitu péče či zkušenost lékařů.
Stejně závažné je podle vedení KZ použití tzv. indexů cenové slevy u centrálně nakupovaných léčivých přípravků. Tyto nejasné slevy mohou zdravotnická zařízení připravit o dvě miliardy korun v rámci celého systému. Navíc představují nebezpečný precedens, který se může rozšířit i na dražší zdravotnické prostředky.
Centra bez jistoty, urgentní příjmy bez respektu
Další problém se týká Centrové léčivé péče. Z legislativy vypadlo ustanovení o možné dohodě mezi pojišťovnou a zařízením o navýšení prostředků při překročení limitu. Nově povolený maximální 7,5% nárůst produkce tak prakticky znemožňuje reagovat na reálné potřeby pacientů.
Návrh podle KZ nespravedlivě řeší i úhrady urgentních příjmů. Snížení úhrady za převzetí pacienta od záchranné služby ignoruje rostoucí náročnost péče. Navíc je neakceptovatelné, že jednomu vybranému poskytovateli se paušální složka zvyšuje ze 105 na 300 milionů Kč, zatímco ostatní — včetně KZ — zůstávají na nedostatečných hodnotách.
Jednodenní péče jako ekonomický odliv
Zavádění jednodenní péče může být systémově správné, ale v navržené podobě podle KZ vede k „vyvádění lukrativních činností“ od poskytovatelů akutní lůžkové péče. To dále oslabuje jejich ekonomickou stabilitu.
Kritiku návrhu sdílí i zřizovatel KZ — Ústecký kraj. Hejtman Mgr. Richard Brabec se ztotožňuje s výhradami Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která Ministerstvu zdravotnictví zaslala přes 90 připomínek. AČMN zastupuje bezmála 60 nemocnic a odmítá tvrzení resortu, že jsou nemocnice „bezprecedentně ziskové“. Třetina z nich je podle dat za první pololetí ve ztrátě.
„Vládou proklamovaná solidarita a spravedlivé rozdělování zdrojů se v tomto návrhu Úhradové vyhlášky vůbec nepromítá. Naopak zavádí další prvky, které jdou na úkor stability a kvalitní péče. Tato situace ohrožuje nejen pacienty, ale i zaměstnance. Proto návrh ministra Válka jednoznačně odmítáme,“ uzavírá Brabec.
