Zajímavosti z historie města Chomutova

Pivní známky města Chomutova

Pivo je vařeno již od nepaměti a je nemožné určit přesně místo, kde bylo uvařeno první pivo. Historici uvádějí, že první pivo bylo vařeno pravděpodobně v Mezopotánii, a to přibližně v 7. tisíciletí před naším letopočtem. O tom, že pivo v naší zemi patří k nejoblíbenějším nápojům svědčí fakt, že v roce 2019 byla konzumace piva u nás na jednoho člověka 188,6 litru a tím jsme získali první místo na světě při konzumaci piva.

Nejstarším doloženým českým pivovarem je Břevnovský klášterní pivovar v Břevnovském klášteře, který byl založen v roce 993. V současné době je pivo konzumováno prakticky na celém světě a pivovary stále přicházejí s novými a chuťově zajímavými výrobky. Numismatici rozlišují platební prostředky na běžná platidla (tzn. peníze kovové a papírové, s kterými se platí nebo platilo) a ostatní platidla. Mezi ostatní platidla patří např. chmelové známky. Česáč chmele za načesaný věrtel chmele dostal chmelovou známku, která mu byla později proplacena v penězích. K ostatním platidlům patří i pivní známka. Pivní známky na pivo měly směnnou hodnotu. Držitel pivní známky za ní obdržel dle vyražené hodnoty pivo.

Nejčastější hodnoty byly půl litru piva, dále jeden litr piva, výjimečně jeden a půl litru piva. Funkce známek na pivo se lišila podle toho, kdy se užívaly. Podle vydavatelů je lze rozdělit na pivovarské, hospodské, spolkové nebo firemní. V minulosti nebyl k alkoholickým nápojům zaujímán společností tak zamítavý postoj jako v současnosti, kdy jsou vydávány striktní zákazy konzumace alkoholu na pracovišti. Pivo v dřívější době snad ani za alkoholický nápoj nebylo považováno, protože se s pivem pamatovalo i na nezletilé zaměstnance pivovarů. Tam se známky používaly k odběru piva pro vlastí spotřebu. Tak třeba ženy, úředníci, praktikanti a dělníci do sedmnácti let měli nárok na jeden litr, ostatní na tři litry. V jednotlivých pivovarech byly nároky na odběr piva prostřednictvím pivních známek odlišný.

Nejčastějším využívání pivních známek bylo v restauracích, hotelech a všude tam, kde se čepovalo pivo. Spolků a stolních společností, které působily v Rakousku – Uhersku a za první republiky byly stovky. Byly i v Chomutově. Tyto spolky pořádaly bály, valné hromady a schůze, které se zpravidla konaly v restauracích a hostincích. Před datem konání zašel předseda spolku do dané restaurace a s majitelem dohodl, že koupí předem (prostřednictvím pivních známek) například sto piv. Ty (pivní známky) později rozdělil mezi členy a významné hosty podle jejich zásluh a důležitosti a oni při konzumaci piva „platili“ těmito pivními známkami. Vyobrazená pivní známka patří Měšťanskému pivovaru v Chomutově. Tento pivovar byl založen v roce 1571, v roce 1948 byl znárodněn a zrušen byl v roce 1952. Pivní známky byly však používány i ve firmách kde byly tzv. teplé provozy a firma dávala svým zaměstnancům možnost získat určité množství piva na občerstvení na směnu prostřednictví pivních známek např. ve firmě Mannnessman. Tomuto přídělu pivních známek se říkalo, že mají pivní deputát (odměna v naturáliích).

Další využití pivních známek bylo možné i při obsluze výdejního automatu na pivo či jiné nápoje např. firma Weisses Ross. Pivní známky v Chomutově pro svůj provoz požívaly např.: Hotel Adler – známka na sklenici piva, firma Kraupner provozující restaurace na hlavním nádraží, pivovar Horní Ves (založen v roce 1872 a zrušen v roce 1935) a další. Pivní známky byly zhotovovány z mosazi, bronzu, ale i ze zinku. Váhově byl značný rozptyl a to od 1,9 gramu po 4,9 gramu. Velikostně byly pivní známky od 20 mm po 25 mm, ale v některých jednotlivých případech byly i větší.

autor: Moravec Pavel – Numismatický kabinet na zámku Červený Hrádek – Jirkov

Napsat komentář