V post covidové době bychom se měli zaměřit na problematiku školství.

Distanční výuka děti i učitele posunula jiným směrem, v čemž spatřuji profit v oblasti informatiky, ale také omezení sociálních vazeb mezi dětmi. Sám mám v živé paměti svá školní léta, kdy jsme s partou kamarádů celé dny běhali s míčem po hřišti a vystřídali snad všechny sporty, které existují. Když dnes projíždím městem, vidím většinou jen partičky starších dětí posedávat na lavičkách a poslouchat hlasitou hudbu.

Vytrácí se nejen krása dětství, ale také jejich fyzická aktivita. Rodiče dětem vymýšlejí program na víkend i odpoledne a vlastní kreativita jejich ratolestí je ta tam. V tom by mohlo školství pomoci. Měli bychom se zaměřit na výuku tělesné výchovy, ukázat žákům, že může být zábavná.

Motivovat je ukázkami různých druhů sportů. Respektovat individuální odlišnosti dětí a nechat je, ať si samy objeví, co je baví. Líbí se mi myšlenka odpoledních školních klubů pro starší žáky, kde mohou děti trávit čas při společných aktivitách. Je také zřejmé, že co se týče mimoškolních aktivit, nemůže si je každá rodina dovolit. Vybavení pro sport a příspěvky klubů bývají nezřídka nákladnou investicí. V tom by mohlo pomoci město, vždyť do koho jiného investovat, než do výchovy mládeže.

Zamezíme tím nesmyslnému poflakování dětí po městě, což často končí sklouznutím k alkoholu, cigaretám, či drogám. Asi není tajemstvím, že se tímto směrem vydávají děti převážně z nudy.

Napsat komentář