Nejsou sankce jako sankce. Švýcaři si našli cestu, při obchodech s Ruskem točí miliardy

Evropa zavalila Rusko ekonomickými sankcemi krátce po vpádu armády Moskvy na Ukrajinu. Ke většině z postihů, které vyhlásily Evropská unie a USA, se přidalo i Švýcarsko. A to s jasným cílem – omezit či nejlépe utlumit obchod s Ruskem a ochromit tamní ekonomiku.

Státy Evropy rovněž začaly hledat nové partnery pro odběr strategických komodit a zdálo se, že všichni dávají od Kremlu ruce pryč. Jenže ze statistik, které se nyní dostávají na povrch, vyplývá, že některé země loni dokonce obchodní vztahy s Ruskem posílily. Není překvapením, že šlo například o asijské státy jako Čína nebo Indie, zisky se ale sčítaly i v Evropě.

Mezery v systému
Takovému Švýcarsku se totiž bravurně daří přidávat se k unijním sankcím, ale zároveň na obchodu s Moskvou profitovat. Tamní obchodníci totiž využívají mezer v sankčních podmínek, Švýcarsko tak dokonce objem obchodních styků s Ruskem po vypuknutí války zvýšilo.

Web Swiss Info s odkazem na třaskavé zjištění listu Tages-Anzeiger informoval, že v letech 2017 až 2021 si Švýcarsko s Ruskem vyměnily každý měsíc zboží zhruba o hodnotě 321 milionů švýcarských franků (7,8 miliardy korun). Po vypuknutí války na Ukrajině tato cifra poskočila na 383 milionů franků měsíčně (9,3 miliardy korun). To je 19procentní nárůst. Export poskočil jen o pár procent, zato dovoz o více než polovinu.

Zlato, zlato, zlato
Švýcarsko například využívá toho, že západní sankce se z humanitárních důvodů nevztahují na léky a další farmaceutické výrobky. Těch je v Rusku nedostatek, tuto poptávku tiší mimo jiné právě Švýcarsko.

To na poli dovozu z Ruska hraje největší roli zlato. To mají ve Švýcarsku rádi. Tamní centrální banka má ostatně sedmé největší rezervy tohoto drahého kovu ze všech bank na světě. Na zlato se přitom sankce uvalené na Rusko vztahují. Tak jak ho může Švýcarsko kupovat?

I v tomto případě využili Švýcaři podle listu Tages-Anzeiger „mezeru v systému“. Například v listopadu si našlo do alpské země cestu 6,4 tuny ruského zlata za 344 milionů švýcarských franků (8,4 miliardy korun). Spolkový úřad pro cla a bezpečnost hranic přitom netuší, kdo zlato kupuje. O obchodech mlčí i ruská ambasáda.

Švýcarští obchodníci zřejmě obcházejí sankce tím, že blyštivý kov kupují přes prostředníka, napsal deník Blick. Zákaz dovozu se týká pouze zlata vyvezeného z Ruska po 4. srpnu. Zlato, které pochází z největší země světa, tak mohlo být nejprve uloženo třeba do trezoru v Londýně a následně přepraveno do Švýcarska.

Profituje i Belgie
Švýcarsko není jedinou zemí, která i přes válku na Ukrajině udržuje obchodní vztahy s Ruskem. Belgie například čelí kritice za to, že stále dováží ruské diamanty. Těch se unijní sankce netýkají.

List The Guardian ale v listopadu napsal, že Polsko společně s Pobaltskými státy tlačí na Brusel, aby příští sankční balíček zákaz dovozu diamantů obsahoval.

zdroj: deník Blick

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *