Artur Omarov je na vrcholu sportovní kariéry

Jen málo současných sportovců silových a bojových umění má notnou dávku disciplíny a sebezapření. Sport a umění mají podobný základ, protože nadání často mnohonásobně převáží úmorná dřina, která bez silné vůle nestačí k tomu, aby se sportovec dostal na chvíli ke skutečnému vrcholu.

Arture, jak jste se dostal z bývalého východního bloku do Čech?

Bylo mi šest let, když jsem v roce 1993 přijel s maminkou do Čech. Narodil jsem se v Dagestánu, kde mám polovinu rodiny.

Pro cizince je čeština někdy nepřekonatelný oříšek, jak tomu bylo u vás?

Ve škole jsem platil díky špatné češtině k horším žákům. Ani doma jsem neměl mnoho podpory, protože se u nás mluvilo jen rusky, a to pro mě představovalo veliký problém. Jazyková bariera je dnes překonána, ale trvalo mi to dlouho.

Dnes patříte k nejlepším, jak jste se dostal v Čechách k bojovým uměním?

Už od mala jsem měl potřebu se prosadit v silovém sportu. Bavilo mě karate, ale jen krátce stejně jako box. Protože bezkontaktní příprava mě spíš odrazovala, našel jsem se teprve v řeckořímském zápasu.

Jak to myslíte, našel jsem se?

Už při prvním zápasu zjistíte, na jakém místě řebříčku se nacházíte, kdo je nad vámi a koho udoláte. Měl jsem hned jasno, co je mým cílem a čeho chci dosáhnout. Tomu odpovídala i moje dlouhá cesta.

Kdo byl první člověk, který vám pomohl najít sebe sama v silových sportech.

Byl to Milan Benedikovič, pak už šlo vše dál a lidí, kteří mi na mé cestě pomohli je mnoho, ale Milan byl první, který mi dal směr.

Co Váš poslední úspěch?

Byla to jednoznačně kvalifikace na Mistrovství světa, kde jsem porazil Litevce. Otevřela se mi cesta na Olympiádu do Tokia, kde jsem bral jedenácté místo.

Kam máte namířeno dál?

Trénuji a připravuji se na olympiádu, která bude v roce 2024 v Paříži. To je můj aktuální cíl, i když těch cílů je samozřejmě více.

Prý se pohybujete i na půdě MMA ?

Ano, aktivně pomáhám a zároveň trénuji s několika českými borci hlavně wrestling.

Zvládáte vše na jedničku v četně rodiny?

Snažím se. Doma poslouchám manželku. Máme spolu dcerku a syna. Rodina je mou oporou a bezpečným přístavem jako Chomutov, kde jsem doma.


 

Napsat komentář