Když pracuju s dětmi, vidím jednu věc pořád dokola: sport dokáže dítěti změnit život. Nejde jen o to, že se naučí bruslit, běhat nebo házet míčem. Jde o to, že se učí věcem, které jim zůstanou celý život — týmové práci, disciplíně, zvládání výhry i prohry, pokoře a tomu, že nic nepřijde samo.
Dnes ale vidím i druhou stránku. Spousta dětí je nemocných, trpí obezitou, nemá kondici. A často za to nemůžou ony. Některé rodiny děti ke sportu nevedou, jiné by chtěly, ale nemají peníze na kroužky, výstroj nebo dopravu. A tady je problém, o kterém se pořád málo mluví: pro mnoho matek samoživitelek jsou sportovní příspěvky jednoduše nedostupné. A děti pak přicházejí o něco, co by jim mohlo změnit život.
Právě proto si myslím, že město musí sport podporovat mnohem víc. Ne jako volnočasovou aktivitu, ale jako investici do zdraví a budoucnosti dětí. A pokud to myslíme vážně, pak by podle mě mělo platit jedno jednoduché pravidlo: ve všech sportech ve městě by děti do 12 let neměly platit příspěvky vůbec, nebo jen minimálně. To je věc, která by reálně pomohla rodinám, které to nejvíc potřebují.
Když děti sportují, nezlobí, nedělají lumpárny, mají režim, partu a cíl. Sport je formuje víc, než si mnozí uvědomují. A já to vidím každý den. Dítě, které se bálo udělat první krok, najednou vede tým. Kluk, který měl problémy ve škole, najednou maká, protože ví proč. Holka, která neměla sebevědomí, najednou stojí rovně a ví, že něco dokáže.
A přitom máme v Chomutově výborné podmínky. Skvělé areály, sportoviště, zázemí, které by nám mohla jiná města závidět. Teď je to jen na nás — na lidech, na městě, na klubech — jestli z Chomutova uděláme město sportu, kde má každé dítě šanci začít.
Sport dává dětem šanci vyrůst v silné, zdravé a sebevědomé lidi. A je na nás dospělých — trenérech, rodičích i městech — abychom jim tu šanci nezavřeli.
Martin Pešout, hokejový trenér mládeže
