Nemoci, které se přenášejí ze zvířat na člověka, představují v Česku stále větší zdravotní zátěž. Podle údajů Státního zdravotního ústavu se jimi v loňském roce nakazily desítky tisíc lidí – nejčastěji šlo o lymskou boreliózu, kampylobakteriózu a salmonelózu. Vláda proto připravuje změny, které mají posílit dohled nad původci těchto onemocnění a zlepšit spolupráci mezi zdravotnickými a veterinárními institucemi.
Impulsem je nové nařízení Evropské unie, které od letošního srpna požaduje výrazně důslednější sledování takzvaných zoonóz. Ty mohou vznikat při kontaktu se zvířaty, při práci s potravinami, ale i z kontaminované vody či půdy.
Vláda řeší, jak posílit kontrolu nemocí
Kabinet se bude zabývat materiálem, který hodnotí plnění Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030. Dokument upozorňuje, že Česko musí posílit zejména oblast monitoringu zoonóz a sdílení dat mezi jednotlivými úřady.
Klíčovou roli má hrát celogenomové sekvenování, tedy metoda, která umožňuje přesně určit DNA bakterií či virů. Díky tomu lze rychleji odhalit zdroje nákazy a sledovat šíření konkrétních kmenů. Společný postup připravují ministerstva zdravotnictví a zemědělství.
Kampylobakterióza: nejčastější bakteriální infekce v Česku
Nejrozšířenější zoonózou v Česku zůstává kampylobakterióza. Loni jí onemocnělo více než 13 tisíc lidí. Typické jsou prudké bolesti břicha, horečka a průjem. Hlavním zdrojem nákazy je syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso, především drůbeží.
Podle Státní veterinární správy se bakterie kampylobakter často vyskytují na povrchu chlazené i mražené drůbeže. Odborníci proto doporučují:
- neomývat syrové maso pod tekoucí vodou,
- používat oddělené kuchyňské pomůcky pro syrové potraviny,
- maso vždy důkladně tepelně upravit.
Salmonelóza a borelióza dál rostou
Salmonelóza, která se šíří zejména z kontaminovaných vajec, masa nebo nepasterizovaných mléčných výrobků, postihla loni více než 5 tisíc lidí. Projevuje se horečkou, průjmy a zvracením.
Výrazný nárůst hlásí i lymská borelióza přenášená klíšťaty. Zatímco před dvěma lety se nakazily zhruba čtyři tisíce lidí, loni už to bylo přes 11 tisíc. Odborníci upozorňují, že jde o dlouhodobý trend související s mírnějšími zimami a delší aktivitou klíšťat.
Vzteklina v Česku vymizela, jiné hrozby ale přetrvávají
Mezi nejzávažnější zoonózy patří vzteklina, která může být pro člověka smrtelná. V Česku se však díky dlouhodobým opatřením u zvířat nevyskytuje už od roku 2002. Odborníci ale upozorňují, že i méně závažné zoonózy mohou mít při zanedbání léčby vážné následky.Zoonózy loni zasáhly desítky tisíc Čechů. Vláda chystá zpřísnění kontroly nemocí přenášených ze zvířat
