Historická kašna na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Jirkově byla začátkem listopadu tradičně zazimována. Pracovníci technických služeb ji vypustili, vyčistili a zakryli. Místo klidného konce sezóny však opět přišlo rozčarování — dno kašny bylo plné odpadků. Co má být symbolem městské kultury, se mění v nechtěný kontejner.
Zazimování s příchutí zklamání
Zazimování proběhlo 5. a 6. listopadu. Technické služby města Jirkova provedly tradiční údržbu: vypustily vodu, odstranily nečistoty, zakryly konstrukci a připravily kašnu na zimu. Tento každoroční úkon je nejen technickou nutností, ale i symbolickým gestem — kašna se „ukládá k zimnímu spánku“, aby na jaře opět mohla ožít.
Letos však opět nešlo jen o vodu. Na dně kašny se hromadily odpadky, které tam během sezóny naházeli někteří spoluobčané. Lahve, plechovky, hadry, dlažební kostky, dokonce i boty. „Je to smutné. Kašna není odpadkový koš. Přiděláváme tím práci lidem, kteří ji udržují, a kazíme radost těm, kteří ji chtějí vnímat jako kulturní prvek města,“ uvedl jeden z pracovníků údržby.
Oprava za statisíce, výsledek znehodnocen
Kamenná kašna z 18. století je nejen technickým objektem, ale i historickou památkou. V dubnu letošního roku prošla nákladnou opravou — odborník z Liberecka provedl utěsňovací práce, které měly odstranit problém s protékáním. Závadu z velké části způsobily právě vhozené předměty, které poškodily vnitřní strukturu vany.
Oprava stála bezmála 446 tisíc korun. Po jejím dokončení se kašna opět rozstříkla a stala se jedním z vizuálních symbolů centra města. O to bolestnější je pohled na její znečištěný stav při zazimování. „Každý předmět, který tam někdo hodí, je malým projevem lhostejnosti. A každá oprava je důsledkem, který platíme všichni,“ zaznělo z vedení města.
Kultura začíná u každého z nás
Kašna není jen technická stavba. Je to místo, kde se lidé zastavují, kde si děti hrají, kde se fotí turisté. Je to městský ornament, který má přinášet radost, ne frustraci. Odpadky v její vaně nejsou jen estetickým problémem — jsou vizitkou toho, jak se chováme k vlastnímu prostoru.
Zatímco město investuje do údržby a oprav, část veřejnosti se k výsledkům chová s nepochopitelnou lhostejností. A právě to je moment, kdy se otázka čistoty veřejného prostoru mění v otázku kulturní vyspělosti.
Kašna spí. A město by mělo bdít
Kašna na jirkovském náměstí je zazimovaná. Zakrytá, tichá, připravená na jaro. Ale její příběh nekončí. Její stav je zrcadlem našeho vztahu k veřejnému prostoru. A ten se netýká jen technických služeb — týká se každého, kdo kolem ní projde.
Kašna může být krásná. Ale jen tehdy, když jí to dovolíme.
Foto: jirkov.cz
