Bezcelní dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU znovu rozděluje evropské státy. Zatímco pětice zemí sousedících s Ukrajinou ostře vystupuje proti nové obchodní dohodě, Česká republika mlčí. Odborník na zemědělství Jiří Smetana v komentáři varuje před miliardovými ztrátami a kritizuje vládu za porušení slibů domácím farmářům.
Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství se znovu otevřela otázka obchodních vztahů s Ukrajinou. Pět členských států — Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko — se postavilo proti nové verzi dohody DCFTA, která by nadále umožňovala bezcelní dovoz ukrajinských zemědělských komodit do Evropské unie. Podle diplomatických zdrojů se tyto země obávají destabilizace evropských trhů, zejména v oblasti obilovin, olejnin, drůbežího masa a cukru.
Zatímco zmíněné státy požadují návrat k režimu před rokem 2022, Česká republika se k jejich postoji nepřipojila. To vyvolává ostrou kritiku ze strany odborníků i zemědělských organizací.
„Je neuvěřitelné, že ačkoliv ministr zemědělství Výborný slíbil jednotný postoj s těmito zeměmi, Česká republika mezi nimi chybí. Přitom právě my jsme kvůli blízkosti Ukrajině jednou z nejvíce ohrožených zemí,“ upozorňuje agrární expert Jiří Smetana.
Levné dovozy, drahé dopady
Bezcelní režim byl zaveden v roce 2022 jako reakce na ruskou agresi vůči Ukrajině. Komodity měly původně směřovat přes EU do Afriky, ale ve skutečnosti končily přímo na unijním trhu, kde srážely ceny a vytlačovaly domácí producenty.
„Za tři roky způsobily laciné dovozy ukrajinských komodit českým zemědělcům miliardové ztráty. Krachují cukrovary, končí pěstování cukrové řepy, a drůbeží maso z Ukrajiny se vyrábí za podmínek, které by v EU neprošly,“ varuje Smetana. Podle něj dochází k zavedení dvojího standardu bezpečnosti potravin — zatímco evropští farmáři musí plnit přísné normy, ukrajinská produkce těmto požadavkům nepodléhá.
Sliby versus realita
Ministr zemědělství Marek Výborný v minulosti deklaroval, že Česká republika bude hájit zájmy domácích zemědělců. V aktuálním jednání však Česko zůstalo stranou. „Je naprosto nepochopitelné, že navzdory slibům česká vláda opět hází zemědělce přes palubu,“ říká Smetana.
Podle něj není jediný ekonomický důvod, proč v režimu bezcelních dovozů pokračovat. „Jediný důvod je politický — styl ‚Ukrajina über alles‘.“
Návrat před rok 2022?
Státy, které se proti dohodě staví, požadují návrat k režimu před rokem 2022, kdy ukrajinské komodity podléhaly clům a kvótám. Argumentují tím, že námořní cesty přes Černé moře jsou opět otevřené, a tudíž není důvod, aby zboží proudilo přes EU.
Evropská komise však hájí nový režim jako nutný krok k integraci Ukrajiny do vnitřního trhu EU. Eurokomisař Christophe Hansen uvedl, že dohoda je „v nejlepším zájmu evropských zemědělců“. Odpůrci ale požadují dodatečné ochranné mechanismy.
Co hrozí dál?
Podle Smetany může pokračování bezcelního režimu vést k dalším krachům středních zemědělců, úpadku českého zemědělství jako celku a ztrátě potravinové soběstačnosti. „Pokud se režim nezmění, oslabí to české zemědělství na dlouhá léta,“ uzavírá.
Zatímco pětice států hájí své zemědělce, Česká republika zůstává stranou. Otázkou zůstává, zda vláda dokáže sladit politickou solidaritu s Ukrajinou s ochranou vlastního agrárního sektoru.
