Na konci prvního pololetí roku 2025 dosáhl průměrný starobní důchod v Česku částky 21.063 korun. Oproti konci loňského roku se tak zvýšil o 383 korun. Vyplývá to z aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ačkoliv čísla na první pohled vypadají optimisticky, pod povrchem se skrývá nerovnováha, která rozděluje seniory do velmi odlišných skupin.
Kdo má víc než průměr?
Zajímavým zjištěním je, že více než polovina lidí pobírajících starobní důchod dostává částku nad průměrem. Nejčastěji jde o muže, kteří mají vyšší výdělky i odvody. Na konci loňského roku pobíralo penzi nad 21.000 korun téměř 53 % příjemců — tedy zhruba 1,25 milionu lidí. Dalších 248.000 seniorů dostávalo mezi 20.000 a 21.000 korun.
Na opačném konci spektra však zůstává nemalá skupina lidí, kteří žijí s důchodem pod 15.000 korun měsíčně. Těch bylo na konci roku 219.500, z toho 35.500 osob mělo dokonce méně než 10.000 korun. To je částka, která v dnešních cenách nestačí ani na základní životní potřeby.
Rozdíly mezi muži a ženami
Muži pobírají v průměru vyšší důchody než ženy. Na konci června 2025 dostávali muži průměrně 22.324 korun, zatímco ženy 19.870 korun. Rozdíl je patrný i u předčasných důchodů — muži v této kategorii pobírali 20.724 korun, ženy jen 18.367 korun.
Co čeká důchodce v roce 2026?
Další valorizace důchodů je plánována na leden 2026. Podle odhadů ministerstva práce by se průměrná starobní penze mohla zvýšit o 656 až 672 korun, čímž by se přiblížila hranici 21.850 korun. Zda to bude stačit na pokrytí rostoucích životních nákladů, zůstává otázkou.
Solidarita versus zásluhovost
Český důchodový systém je postaven na solidaritě. Vyšší výdělky se do výpočtu důchodu započítávají jen částečně, což vede k tomu, že rozdíly mezi nízkými a vysokými důchody nejsou tak výrazné. V posledních letech se tento princip ještě posílil, zatímco zásluhovost ustupuje do pozadí.
Reforma a její dopady
Vláda plánuje zpomalit růst výdajů na penze. Chystá se návrat k mírnější valorizaci, zpřísnění podmínek pro předčasný důchod a další kroky, které mají systém stabilizovat. Naopak náklady zvyšuje zavedení minimální penze ve výši 20 % průměrné mzdy a možnost dřívějšího důchodu za práci v riziku.
Opozice SPD chce reformu zrušit
Zatímco vláda prosazuje reformu důchodového systému s cílem zajistit jeho dlouhodobou udržitelnost — mimo jiné skrze zpomalení valorizace, zpřísnění předčasných důchodů a postupné zvyšování důchodového věku — opoziční hnutí SPD ji ostře kritizuje. Tvrdí, že reforma je nespravedlivá vůči seniorům a lidem s dlouhou pracovní historií.
SPD naopak chce zachovat štědřejší valorizaci, umožnit dřívější odchod do důchodu a posílit zásluhovost systému. Důchodová politika se tak stává jedním z klíčových témat politického střetu, který může výrazně ovlivnit životní podmínky milionů seniorů.
