V roce 2033 bude ukončena těžba hnědého uhlí v lomu Bílina. Znamená to nejen konec jednoho provozu, ale i zlom v celé energetické krajině severních Čech. Těžba postupně utichá v Mostě, Ledvicích, Duchcově, Litvínově, Lomnici i v okrajových částech Chomutovska. Tato změna přináší zásadní otázku: co přijde po uhlí?
„Transformace nesmí být jen exekutivní rozhodnutí z centra. Musí to být proces, který počítá s obcemi, lidmi a historií místa,“ říká Ing. Pavel Tůma, náměstek primátora Chomutova a kandidát do Poslanecké sněmovny za Ústecký kraj. V rozhovorech i kampani systematicky prosazuje přístup tzv. přirozené transformace, který staví na technologické rozmanitosti, energetické stabilitě a sociální spravedlnosti.
Od těžby k transformaci: víc než ekologická otázka
Útlum těžby není jen otázkou emisních cílů nebo klimatické politiky. Dopadá přímo na stovky lidí, rodin, firem i obcí, které byly desítky let spojeny s energetikou.
„Na severu Čech nebylo uhlí jen průmyslem. Byla to práce, identita, sociální stabilita. Pokud lidem vezmeme jedno, musíme jim dát druhé — ne čekat, že si poradí sami,“ říká Tůma.
Podle něj je důležité, aby stát i kraj dokázali nabídnout jasnou, srozumitelnou a realistickou cestu. Nikoli v podobě letáků a tiskových zpráv, ale konkrétních projektů s praktickým dopadem.
Co znamená přirozená transformace
Transformace podle Pavla Tůmy nesmí být unifikovaná. Každá lokalita má jiné potřeby, možnosti i výchozí stav.
„Litvínov potřebuje obnovit technickou infrastrukturu a nabídnout nové obory. Lom hledá způsob, jak udržet mladé lidi. Most má potenciál pro energetické služby a rekvalifikace. Tohle nevymyslí centrum, to musí vzejít od místních,“ vysvětluje Tůma.
Jeho koncepce zahrnuje:
- Zachování energetické bezpečnosti, která nebude ohrožena náhlým poklesem výkonu nebo výpadky
- Podporu komunitní energetiky — tedy obce, které si vyrábí část energie samy (např. solárními nebo bioplynovými projekty)
- Využití Modernizačního fondu na projekty, které nebudou sloužit velkým strukturám, ale přímo obyvatelům kraje
- Zapojení místních obyvatel a obcí do rozhodování — např. formou místních transformačních rad nebo pracovních skupin
- Ochranu pracovních míst nejen ve výrobě, ale i v logistice, službách a navazujících oborech
Kritika centrálního přístupu
Tůma se netají tím, že centrální model transformace bez hlubší znalosti regionu může selhat.
„Nemůžeme přistupovat ke kraji jako k součtu dolů. Ústecký kraj je síť obcí, firem a lidí, kteří po desetiletí drželi energetiku v chodu. Chceme-li proměnu, musíme s nimi mluvit. Ne rozhodovat o nich bez nich,“ říká.
Navrhuje vznik regionálních energetických center, která budou mít kompetenci koordinovat investice, nabízet technické poradenství a fungovat jako místní platforma mezi státem a obcemi.
Lidé jako partneři, ne statistika
V Bílině, Duchcově, Ledvicích i Čížkovicích lidé vnímají transformaci s obavami.
„Mluvíme o energetice, ale realita se dotýká škol, obchodů, MHD, zdravotnictví. Když zmizí stabilní pracovní místa, rozpadá se komunitní život. To není eko problém. To je sociální problém,“ upozorňuje Tůma.
Podle něj je klíčové, aby transformace měla lidský rozměr — nejen tabulky, ale také dialog, dostupné poradenství a zapojení.
Měníme kraj, ne jen energetiku
Konec těžby uhlí v roce 2033 je jasně stanovený. To, co není jasné, je budoucnost regionu. Pro Pavla Tůmu není energetická transformace cílem, ale nástrojem — nástrojem, jak zachovat soudržnost, stabilitu a perspektivu.
„Pokud transformace bude znamenat nezaměstnanost, odchod mladých a kolaps veřejných služeb, pak jsme selhali. Ale pokud ji postavíme na respektu, spolupráci a praktických krocích — může být začátkem nové kapitoly. Kapitoly, kde kraj neztratí duši,“ uzavírá Tůma.
