Prezident má poslední slovo. Kraje žádají veto
Kraje České republiky včetně Ústeckého se ostře postavily proti části novely školského zákona, která od příštího roku přesouvá financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol — tedy obce a kraje. Předseda Asociace krajů ČR a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) odeslal prezidentovi Petru Pavlovi dopis s žádostí o veto zákona.
„Záměr byl do návrhu vložen na poslední chvíli a nebyl dostatečně projednán. S ohledem na chybný výpočet kompenzace se jedná o reálné hazardování se stabilitou financování provozu škol i samospráv,“ uvedl Holiš.
Dopad na rozpočty: i Chomutovsko může pocítit ztrátu
Podle krajů hrozí, že novela způsobí propad rozpočtů samospráv o 1,44 miliardy korun. Kompenzace má být řešena navýšením podílu na daňových výnosech, ale podle hejtmanů je výpočet nepřesný a nedostatečný.
Pro menší obce na Chomutovsku, které zřizují základní školy, to může znamenat reálné riziko nedostatku prostředků na platy školníků, kuchařek, IT pracovníků nebo správců dílen.
Kdo jsou nepedagogové?
Ve školách působí přibližně 69 000 nepedagogických pracovníků — od kuchařek, školníků, IT specialistů, ekonomů až po správce laboratoří. Jejich platy dosud hradil stát. Novela počítá s tím, že od 1. ledna 2026 je budou financovat obce a kraje, z prostředků získaných prostřednictvím rozpočtového určení daní.
Argumenty ministerstva: efektivita a decentralizace
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) návrh hájí jako krok k větší efektivitě. Tvrdí, že zřizovatelé lépe znají potřeby škol a mohou pružněji reagovat na provozní výzvy. Podle ministerstva se příjmy samospráv z daní mají příští rok zvýšit o 32,4 miliardy korun, což má pokrýt nové výdaje.
Kritika: přílepek bez debaty
Kraje, školské odbory i opozice kritizují, že změna byla do zákona vložená dodatečně jako přílepek a neprošla řádným připomínkovým řízením. Obávají se, že menší obce nebudou schopny zajistit odpovídající podmínky, což povede k prohlubování rozdílů mezi školami.
„Financování nepedagogů považujeme za krok špatným směrem,“ uvedl Holiš v prohlášení pro média.
Co to znamená pro školy na Chomutovsku?
Na Chomutovsku působí desítky základních škol, z nichž většinu zřizují obce. Pokud novela vstoupí v platnost, budou muset tyto obce z vlastních rozpočtů hradit platy podpůrných profesí, což může být pro menší rozpočty velká zátěž.
Například v obcích jako Březno, Málkov nebo Vejprty, kde jsou rozpočty napjaté, může novela znamenat nutnost omezit provozní výdaje nebo hledat úspory jinde.
Poslední šance na změnu
Prezident Pavel zatím na výzvu krajů oficiálně nereagoval. Pokud zákon vetuje, vrátí se novela zpět do Parlamentu k novému projednání. Pokud ji podepíše, začne platit od ledna 2026.
Pro školy na Chomutovsku to může znamenat novou finanční realitu, která ovlivní nejen provoz, ale i kvalitu prostředí, ve kterém se děti učí.
