Nejnovější data ukazují, že průměrná mzda v českém soukromém sektoru letos dosáhla 1849 eur, tedy přibližně 46 560 korun. Ačkoliv jde o meziroční růst o čtyři procenta, ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) je tempo zvyšování platů nejpomalejší. Vyplývá to z mezinárodní studie společnosti Forvis Mazars, která každoročně porovnává mzdové a daňové trendy ve 22 zemích střední a východní Evropy.
Česko: mezi růstem a realitou
Podle Českého statistického úřadu nominální mzdy v ČR letos vzrostly o 6,7 %, ale po započtení inflace vychází reálný růst pouze na 3,9 %. A zatímco české mzdy stoupají, sousední státy se posunují rychleji:
Slovensko: +10 % (1524 eur)
Polsko: +11 % (1988 eur)
Maďarsko: +12 % (1781 eur)
Polsko tak letos Česko předběhlo a má nejvyšší průměrnou mzdu
Rakousko a Německo: jiná váhová kategorie
V porovnání se západními sousedy je rozdíl ještě markantnější. V Rakousku činí průměrná mzda v soukromém sektoru přes 5000 eur (cca 126 000 Kč). V Německu pak lehce přes 4600 eur. Pro srovnání — český zaměstnanec vydělává v průměru méně než polovinu.
Minimální mzda: pod evropským průměrem
Česko se drží lehce pod průměrem východoevropských zemí i u minimální mzdy – ta činí 826 eur, zatímco regionální průměr je 846 eur. Pro srovnání:
Slovensko: 816 eur
Polsko: 1094 eur
Západní Evropa: přes 2000 eur
Co z toho plyne pro severozápad Čech?
Pro Chomutovsko, kde dominují průmyslové profese a technická učiliště, je vývoj mezd zásadní. Pomalý růst může motivovat mladé lidi i kvalifikované pracovníky k odchodu za vyšším výdělkem do zahraničí. Často přitom stačí překročit hranice.
Zároveň platí, že ceny potravin, energií i bydlení zůstávají v Česku srovnatelné se Západem, zatímco příjmy zdaleka ne.
Mzda je zpět na předních příčkách důvodů, proč lidé mění zaměstnání. Vývoj v dalších čtvrtletích tak bude důležitý nejen pro peněženky, ale i pro stabilitu pracovního trhu.
