Přerušovaný půst, známý také jako intermittent fasting, si získává stále větší oblibu – a to nejen mezi sportovci, ale i běžnou populací. Jeho princip je jednoduchý: střídání období, kdy jíme, a kdy nejíme. Pomáhá přirozeně omezit příjem kalorií a zároveň nabízí řadu zdravotních benefitů.
Proč je půst tak populární?
Jednoduchost. Místo přepočítávání kalorií nebo vážení jídla si pouze stanovíte časové okno, kdy jíte – a mimo něj nejíte vůbec. Nejčastěji využívaný režim je 16:8, tedy 16 hodin půstu a 8 hodin, během kterých je povoleno jíst. Existují i mírnější varianty jako 14:10 nebo 12:12.
Další formy zahrnují:
-
5:2: dva dny v týdnu omezený příjem kalorií (do 25 % běžného denního příjmu) nebo úplný půst, zbytek týdne se jí normálně.
-
Střídavý půst (alternate day fasting): jeden den jíte běžně, druhý držíte půst.
Co na to evoluce?
Půst není pro člověka nic nového – naopak. Po většinu lidské historie nebylo jídlo dostupné 24/7. Jedlo se, když se něco ulovilo nebo nasbíralo. Moderní způsob stravování, kdy jíme 5–6x denně, je spíš výjimkou než pravidlem.
Zdravotní přínosy fastingu
Přerušovaný půst je zkoumán jako nástroj ke zlepšení metabolického zdraví. Studie ukazují, že může:
-
podporovat hubnutí a snižování tuku,
-
zvyšovat citlivost na inzulin a tím snižovat riziko diabetu 2. typu,
-
zlepšovat krevní tlak, hladinu cholesterolu i krevní cukr,
-
podporovat autofágii, tedy „úklid“ odpadních látek z buněk,
-
snižovat zánětlivé markery a zvyšovat odolnost proti stresu,
-
a dokonce zlepšovat kognitivní funkce, jako je paměť nebo koncentrace.
Významnou roli hraje i hormon adiponektin, jehož hladina při půstu stoupá a přispívá ke zlepšení metabolických funkcí.
Kdy fasting dává smysl?
Pokud vám vyhovuje nižší počet jídel za den, pracujete v terénu nebo nemáte možnost si často ohřívat jídlo, může být intermittent fasting ideálním řešením. Větší porce v kratším časovém okně mnoha lidem přinášejí větší komfort a přirozené snížení příjmu.
Není ale pro každého
Přestože přerušovaný půst nabízí zajímavé výhody, není vhodný pro každého. Vyhnout by se mu měly:
-
těhotné a kojící ženy,
-
děti a dospívající,
-
diabetici nebo lidé s poruchou glukózové tolerance (zejména při užívání léků).
V těchto případech je nutná konzultace s lékařem.
Závěrem: Fasting není dieta v tradičním slova smyslu, ale způsob stravování, který může mnohým vyhovovat – nejen z pohledu hmotnosti, ale i celkového zdraví. Jako u každé metody je ale důležité přistupovat k ní s rozumem a ohledem na individuální potřeby a zdravotní stav.
Lukáš Šeršeň
Kondiční trenér
