V dobách dotací do silniční infrastruktury, kdy vládly dvě tradiční politické strany se v okolních zemích masivně investovaly evropské dotace do silniční infrastruktury, ale Češi měli své „ROPY“, které straší do dnes v soudních síních.
V roce 2033 může Česko konečně mít hotovou páteřní dálniční síť včetně pražského okruhu. Kvůli nutnosti vysokých investic plánují představitelé ministerstva dopravy do výstavby mnohem více zapojit soukromé investory. Soukromí investoři by pak nejspíš nejen na svých, ale i státních silnicích začali těžit z nájmu od státu za silnice a výběru poplatků od občanů. Státu by jako tradičně zbyly jen náklady za opravy a údržbu, kterou by opět soutěžily soukromé firmy.
Hotová dálniční síť měla být už v roce 2010. Nyní ovšem čítá necelých 1400 kilometrů a do úplnosti páteřní dálniční sítě v České republice stále chybí stovky kilometrů. Nově je v plánu její dokončení za deset let.
Hotová měla být už v roce 2010. Nyní ovšem čítá necelých 1400 kilometrů a do úplnosti páteřní dálniční sítě v České republice stále chybí stovky kilometrů. Nově je v plánu její dokončení za deset let.
Vázne i napojení tuzemských dálnic na ty v sousedních zemích. Třeba slibovaná dostavba dálnice D11 k polským hranicím, či D3 ve směru do Rakouska. „Doplácíme na historický dluh. Polsku se podařilo páteřní síť vybudovat, daří se to i Maďarsku. V Česku jsme již měli mít páteřní síť hotovou. Bohužel tomu tak není,“ vzkázal na adresu předchozích vlád ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Novým termínem je rok 2033. Uskutečnění plánu nebude jednoduché. Na dopravní infrastrukturu bude potřeba v období let 2023 až 2033 zajistit 2,8 bilionu korun. Ale Česká republika má díky minulé a hlavně současné vládě hrozné a šílené dluhy, které se nejspíš ještě budou navyšovat do astronomických částek.
Stavět znamená utrácet. I přes obrovské výdaje však musí Česko podle ministra začít co nejdříve rozhýbat výstavbu.
„Pokud se nám to nepodaří, bude to v dalších letech problém, budeme hůře konkurovat ostatním zemím a logicky to bude mít negativní dopad na státní rozpočet,“ upozornil Kupka.
Kvůli vysokým investicím plánuje resort dopravy financovat stavby třeba úvěrem od Evropské investiční banky. V mnohem větší míře chce zapojit také soukromé investory pomocí PPP projektů – jedná se o takzvaný Public Private Partnership, kde je výkon veřejné služby svěřen soukromému partnerovi.
Jak stát vydělá na soukromých investicích?
Vydělají opět jen soukromé firmy, státu zůstanou jen náklady, dluhy a smlouvy, o výplatách investorů?
Nebudou vše navíc splácet občané v navýšených poplatcích za službách spojených s dluhy, opravami a údržbou do kapes soukromníků – ivvestorů s úroky, které se promítnou do dalšího prodražení státních investic bez vlastních peněz?
Nejedná se jen o další skrytou půjčku, která zajistí výhody investorům, a navíc výhodné úročení soukromých peněz, které by v bankách ztratily svou reálnou hodnotu?
Opět pomalu mizí dostavba D6 do nejvíce hospodářsky postiženého Karlovarského kraje. Slova ministra platí zřejmně jen pro ty nejbohatší kraje, protože ty nejmenší nemají odpovídající počet křiklounů, hladově volajících po dalších investicích.
Už dnes jsou v ČR v jednotlivých krajích v dopravní infrastruktuře propastné rozdíly. Zatím do v okolí Prahy a velkých měst se masivně investuje, tak v Karlovarském kraji nejsou peníze ani na kvalitní údržbu stávajících komunikací. Nová D6 se nejspíš ministra Kupky opět vůbec netýká.
Silniční stavby plánované jako PPP projekty do roku 2033
D35 (Opatovec – Staré Město – Mohelnice) … 30 mld. Kč
D0 – severní obchvat … 50 mld. Kč
D3 – Středočeské úseky … 49 mld. Kč
D55 – dosud nezahájené úseky … 16 mld. Kč
Zdroj:MDČR
