Mým vzorem v životě byli prarodiče. Žili čestně, byli pracovití a smyslem jejich života byla dobře vykonaná práce a výchova dětí i vnoučat.
Každý má mít svůj vzor, ideál, ke kterému se snaží přibližovat. Jak v rodinném životě, tak profesním, ale i v oblasti zájmů a koníčků.
Při pohledu na děti, žáky a studenty si často říkáme: „Co na to vaši?“
Rodiče si často stěžují, že v současné době dětem chybí pozitivní vzory. Společnost se často obklopuje a zajímá pouze o negativní stránky života, obzvláště jsou v hledáčku zájmu negativní osobnosti.
Jak z toho ven? Je pravdivý výrok „Kde brát vzory, když nejsou?“
Nutno pohlédnout na problém z jiného úhlu. Jak nejsou??
Chlapci se vzhlíží ve sportovcích a zrovna Chomutov má celou plejádu úspěšných sportovců, řecko – římský zápas se může pochlubit jmény Kubáta, Kormaníka, Dvořáka a v současnosti s olympionikem Arturem Omarovem. Dovedu si představit, jak přichází do škol a předvádí své nadání, motivuje žáky ke sportu.
Ani chomutovský hokej není pozadu, jména Lauko, Kašše a Rutta mohou být pro žáky velkým vzorem.
Stížnosti, že Chomutov má málo kvalifikovaných učitelů, se také nezakládají na pravdě. Známe celé rodiny učitelů. Moje maminka je učitelka, já jsem učitelka, syn je učitel, sestra maminky je učitelka a její dcera a vnučka též. Všem známé jméno Moule starší, jeho dcera, Moule mladší a obě Mouleovy snachy, a tak by se dalo pokračovat. Každý by mohl ze svého života říci jméno učitele se slovy: “To je můj vzor….“
Již léta dávám dohromady seznam excelentních lékařů a kdo si naříká na doktory, okamžitě oponuji dlouhým seznamem osobností, kteří jsou vzdělaní, citliví, komunikativní odborníci. Vyzdvihujme tyto lékaře, pyšněme se, že i Chomutov má odborníky na svém místě.
Doba covidová přinesla nové hrdiny naší doby, kdo jiný, než zdravotníci obsadili první místo v našem žebříčku hodnocení. Pro žákyně základní školy by se tito zdravotníci mohli odhalit od roušek a skafandrů a přijít si do škol popovídat, co je to hrdinství, pracovitost a láska ke strádajícímu.
Pro dítě by mohli být vzorem i sociální pracovníci, kteří se starají o jejich prarodiče, když jsou na sklonku života.
Nemohu vynechat chomutovské malíře ak. malíře Sopka, Chabra, Svobodovou, Vytisku a Křelinu a také sochaře Návrata, všichni musí být pro naše chomutovské děti úžasným vzorem.
Ale vzorem dětí, žáků a studentů může být i bratr, otec, děda. Vítězové soutěže „Zlaté české ručičky“ pro střední odborné školy uvádějí, že jsou úspěšní, protože toto řemeslo již dělal děda a táta a oni od dětství pracovali s nimi.
V našem městě Chomutově se chlubme úspěšnými, buďme pyšní na osobnosti, ale i na pracovité čestné občany. Pišme o nich v novinách, zviditelňujme je na veřejnosti, přiveďme je mezi děti, pozvěte je do škol a setkávejme se s nimi na společných akcích města Chomutova.
PaedDr. Soňa Valušková
