Ruská invaze na Ukrajinu znamená další vzestup dezinformační scény, jak informovala analytička Kristína Šefčíková z Prague Security Studies Institute v rozhovoru pro server iRozhlas.cz. Nespokojenost lidí s rostoucími cenami energií, které česká vláda horko těžko zvládá ukočírovat, je jen jedním z mnoha důvodů, proč se Češi nedokážou dobře chránit před lživými informacemi. „V informačním prostoru se aktuálně pohybuje tolik informací, které si často i odporují, že je opravdu těžké se v tom vyznat. I proto lidé často neví, čemu mají věřit, cítí se zmatení. To se navíc kombinuje s celkovou nejistotou z rostoucích cen a budoucnosti. Takže určitě se to dá vysvětlit i takto,“ upozornila Šefčíková.
Například novinář zabývající se dezinformacemi Jan Žabka ze serveru HlídacíPes.org míní, že je pro čtenáře důležité zpomalit, pokud v něm nějaká informace spustí silné emoce. „Základní pravidlo je nečíst pouze titulek nebo příspěvek na té síti, ale zjistit, co se skutečně píše v daném článku. Zároveň, pokud ve vás vyvolává něco silné emoce, jako naštvání, strach, frustraci nebo smutek, je dobré zpozornět a zeptat se sám sebe, jestli jde o důvěryhodný zdroj,“ doporučil redaktor.
Podle Miloše Gregora z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně se Rusko na válku připravovalo již dlouho před jejím rozpoutáním. „Je to právě Rusko, kdo nejvíce podporuje dezinformační a propagandistické weby u nás a komu tyto weby hrají do karet. Není proto náhoda, že v drtivé většině případů tyto weby přejímají oficiální ruskou propagandu a narativy,“ varoval odborník na dezinformace pro zpravodajský server Seznam Zprávy.
Existuje mnoho webů, které se na rozkrývání a upřesňování dezinformací zaměřují. Nejznámější z nich jsou například zahraniční servery Bellingcat a AFP, z českých například Manipulátoři.cz a právě HlídacíPes.org, kde Jan Žabka působí.
Je dobré si položit pět základních otázek
Pro EuroZprávy.cz dále Žabka vysvětlil, že vnímání důvěryhodných zdrojů se liší člověk od člověka. „Zatímco pro někoho to může být web Aktuálně.cz, pro někoho to mohou být Parlamentní listy a pro jiného Aeronet,“ uvedl novinář.
Konzumentům médií doporučuje poučku 5 otázek, kterou by si měli při konzumaci mediálního obsahu položit. „Kdo za daným článkem stojí, tedy kdo je autor a co víme o médiu, které informaci zveřejnilo? Co je obsahem sdělení, jde o fakta, spekulace, či názor? Jak je zpráva prezentována a jak se snaží upoutat naši pozornost? Kdo je cílovou skupinou, proč právě já, a co to ve mně vzbuzuje? A nakonec proč někdo tu informaci vůbec zveřejnil a co z toho má?“ shrnul Žabka.
Dodal, že když si člověk tyto otázky položí, tak by měl dojít k vlastnímu závěru, zda je pro něj daný zdroj důvěryhodný. „Pak už je jen na něm, zda upřednostní transparentnost před tajnůstkářstvím, skutečné novináře před anonymními dezinformátory a podobně,“ pokračoval novinář.
Rozkrývání dezinformací
Podle Žabky je náročné dezinformaci vůbec rozeznat. Uvedl, že jde většinou o něco ‚třaskavého‘, neboli informaci, která zdánlivě odhaluje něco velmi kontroverzního. „V takovém případě je nutné posoudit relevanci, zda se taková informace vůbec šíří informačním prostorem, protože pokud ne, je někdy lepší ji nechat být nebo si ji ověřit pouze interně, aby se na ni zbytečně nepřitahovala pozornost,“ popsal.
Upozornil na celou řadu manipulací, na jejichž rozšifrování neexistuje univerzální klíč. „Cesty k ověření se liší dezinformace od dezinformace. „Pokud někdo vezme fotografii z roku 2015 a zveřejní ji v roce 2022 s tím, že třeba politik XY dělá právě teď něco nekalého, tak jde o manipulaci s kontextem, kterou můžeme snadno ověřit vyhledáním obrázku přes některý z vyhledávačů a najít původní datum zveřejnění,“ vysvětlil novinář Žabka.
Komplikovanější dezinformace však vyžadují daleko složitější proces ověřování. Jak sdělil Žabka, jde o novinové články, dokumenty, satelitní snímky, databáze či cokoli, co novináři pomůže. „Důležité je zjištění stavět na ověřitelných faktech, nikoli spekulacích či názorech. Takto dojdeme k tomu, že některé informace třeba nelze stoprocentně vyvrátit a je potřeba to tak i komunikovat. Zároveň, než něco označíme za dezinformaci, měli bychom být schopni popsat, že jde o záměrně šířenou nepravdivou informaci, a ne o nezáměrný omyl, tedy misinformaci,“ doplnil novinář. Jako nejdůležitější označil princip faktičnosti, oproštění se od vlastních názorů a transparentnost při prezentaci zjištěných faktů.
Sociální sítě vyžadují intenzivní sledování
Žabka ze serveru HlídacíPes.org se mimo jiné začal věnovat sociální síti TikTok. Tam se věnuje osvětě v oblasti manipulací, falešných zpráv a dezinformací. „Snažím se tamnímu publiku předat své znalosti o tom, na co si v informačním prostoru dát pozor, jak se proti manipulativnímu obsahu na internetu bránit a jak si informace ověřovat,“ jmenoval. Snaží se také ukázat, jakou roli ve společnosti mají dezinformace. „Tedy záměrně šířené nepravdivé informace, propaganda a celkově tendence lidí neříkat pravdu,“ přiblížil.
TikTok je podle něj jedna z cest. Častěji však pokrývá prostou žurnalistiku, kdy o tématech píše novinářské texty a analýzy. „Web HlídacíPes.org je moje hlavní platforma pro šíření informací o tomto tématu. Významnou roli v mé práci sehrává i setkávání se s lidmi – dělám workshopy pro studenty či seniory, kde jim téma přibližuji a nabízím jim cesty, jak se v informačním prostoru – a často chaosu – zorientovat,“ zmínil Žabka svou náplň práce.
Facebook nemusí hrát hlavní roli
Novinář Žabka si není jistý, jestli je Facebook tou ‚nejzkaženější‘ ze sociálních sítí. Do dezinformační scény zasahují prakticky všechny. „Hodně se mluví o Facebooku, který si získal reputaci toho zkaženého místa plného zavádějícího a nenávistného obsahu. Jenže není zdaleka jediný a vlastně ani nedokážu říct, jestli nejpostiženější. Od začátku války na Ukrajině se potýkáme s významnou dezinformační náloží na šifrované sociální síti Telegram či na čínském TikToku. Obě sítě v poslední době získaly velkou popularitu i v Česku a jejich uživatelská základna roste,“ upozornil.
Myslí si, že dezinformační scéna na Facebooku je alespoň částečně vybalancovaná zajetými médii a novináři. U TikToku a Telegramu to podle něj není standardem. „Z analýzy Telegramu, kterou jsem nedávno dělal pro HlídacíPes.org, je zřejmé, že tamní informativní obsah je výhradně konspirační, manipulativní či antisystémový. Tradiční česká média tam nejsou,“ popsal Žabka.
Jako jeden z prvních z mediálního prostředí v České republice dokázal svou činnost úspěšně orientovat právě na čínskou sociální síť TikTok. „Před rokem, když jsem se svým tiktokovým projektem začal, tam nebyla téměř žádná česká média. Byl to jen bizár, zavádějící obsah a dezinformace. To se teď mění – snad i s mým přispěním – se na TikToku objevuje informativní a edukativní obsah v oblasti žurnalistiky, dezinformací a podobně,“ zamyslel se novinář.
Své vysvětlení doplnil o upozornění, že žádná sociální síť není imunní proti dezinformacím a manipulativnímu obsahu. „Ani Twitter, který lidé často chápou jako nějakou ‚inteligentní sociální síť‘,“ uzavřel Žabka.
zdroj: eurozpravy.cz
