Ještě před sto lety byl sýček obecný nejběžnější sovou české krajiny. Dnes je situace přesně opačná: tento drobný pták s typickým „půlnočním“ hlasem patří mezi nejohroženější druhy u nás. Odhady mluví o posledních zhruba stovce hnízdních párů. Bez cílené pomoci může sýček z české přírody zcela zmizet.
Z kdysi běžného druhu se stal symbol úpadku krajiny
Sýček doplatil na zásadní proměnu zemědělské krajiny. Zmizely pastviny, staré sady i pestrá mozaika biotopů, která mu poskytovala potravu i úkryt. S úbytkem hmyzu a drobných savců přišel o hlavní zdroj potravy. A bezpečných míst k hnízdění je rok od roku méně.
K tomu se přidává vysoká úmrtnost způsobená lidskou činností. Sýčci často hynou v tzv. technických pastech — otevřených sudech, jímkách, nádržích nebo svislých trubkách, ze kterých se nedokážou dostat ven. Nebezpečné jsou i skleněné plochy, volně pohozené sítě nebo jedy na hlodavce.
Pomoc existuje — a není složitá
Odborníci upozorňují, že řadě úhynů lze předejít jednoduchými opatřeními:
- zakrytí nádob víkem nebo pletivem
- zabezpečení trubek mřížkou
- instalace komínových hlavic
- označení skleněných ploch hustým polepem
- omezení používání rodenticidů a jejich nahrazení mechanickými pastmi
Právě tato drobná opatření mohou rozhodnout o tom, zda se sýček v Česku udrží.
Naděje přichází ze severozápadu Čech
Na záchraně sýčka pracuje Česká společnost ornitologická v rámci projektu Zachraňme sýčka. Spolupracuje se zemědělci, obcemi i dobrovolníky. A výsledky se začínají objevovat.
V roce 2025 bylo v severozápadních Čechách vyvedeno 75 mláďat, z toho 54 v Ústeckém kraji. Skutečný počet může být ještě vyšší — ne všechna hnízda se podaří dohledat.
„Sýček není jen dalším ohroženým druhem. Je symbolem krajiny, která se dramaticky změnila. Pokud mu pomůžeme, pomůžeme tím i celé přírodě,“ shodují se odborníci.
Jak může pomoci veřejnost
Každý, kdo sýčka zahlédne nebo najde jeho pobytové stopy, může přispět k jeho ochraně. Ptáci často nosí ornitologické kroužky, které pomáhají sledovat jejich pohyb i úspěšnost hnízdění.
Pozorování lze hlásit terénním pracovníkům projektu:
- Tomáš Hovorka – hovorka@birdlife.cz
- Martin Šálek – salek@birdlife.cz
Podrobné informace najdete také na webu birdlife.cz.
