Zatímco někteří agrární analytici varují před nárůstem byrokracie a těžko proveditelnými sliby nové vlády, odborník na zemědělskou politiku Jiří Smetana vidí programové prohlášení ANO, SPD a Motoristů jinak. Podle něj přináší důležité impulzy pro produkční zemědělce — a právě pro regiony jako Chomutovsko může znamenat zásadní obrat.
„Programové prohlášení nové vlády v oblasti zemědělství vnímám jako nadějný dokument, který se konečně snaží přesměrovat pozornost tam, kde ji české zemědělství nejvíc potřebuje — k produkčním zemědělcům,“ říká Jiří Smetana, odborník na zemědělskou politiku. „Nejde o líbivé fráze, ale o konkrétní návrhy, které mají potenciál stabilizovat venkov a posílit domácí produkci.“
Podle Smetany je právě Chomutovsko jedním z regionů, kde se zemědělci dlouhodobě potýkají s nerovnými podmínkami. „Máme tu kombinaci ztížených půdních podmínek, nízké konkurenceschopnosti a zároveň obrovského potenciálu. Pokud se podpora skutečně přesměruje k těm, kteří produkují, může to být pro region klíčové.“
Kritiku některých komentátorů považuje za povrchní. „Mám dojem, že část odborné veřejnosti buď program nečetla pozorně, nebo se záměrně vyhýbá jeho jádru. Pan Maier se k zemědělství vyjadřuje bůhvíproč, a pan Havel už působí spíš jako vyčpělý komentátor než jako aktivní analytik. Jejich výhrady jsou často obecné, bez vazby na reálnou praxi.“
Smetana se staví za plánovaná opatření vůči obchodním řetězcům. „Regulace marží není o byrokracii, ale o férovosti. Pokud chceme, aby zemědělci přežili, musíme se podívat na to, jak se tvoří ceny a kdo z nich skutečně profituje. Argument o nárůstu administrativy je v tomto kontextu zavádějící — spíš jde o narovnání pravidel hry.“
Zásadní podle něj je návrh na zřízení předkupního práva pro hospodařící zemědělce. „To je systémová změna, která může stabilizovat vlastnické vztahy k půdě. V době, kdy půda mizí pod developerskými projekty nebo se stává předmětem spekulací, je to krok, který dává smysl. A právě na Chomutovsku, kde je tlak na půdu enormní, to může být zásadní nástroj.“
K plánovanému omezení dovozu nekvalitních potravin se staví pragmaticky. „Vnímám to jako vyjednávací pozici vůči Bruselu. Nejde o protekcionismus, ale o obranu kvality a zdraví spotřebitele. V rámci jednotného trhu musíme umět artikulovat své zájmy. Pokud chceme, aby český spotřebitel měl přístup k kvalitním potravinám, musíme být aktivní i na evropské úrovni.“
Pozitivně hodnotí i návrh na zmírnění protierozní vyhlášky. „Současná podoba je příliš rigidní a neodpovídá realitě v terénu. Zjemnění pravidel může zemědělcům výrazně ulehčit práci bez ohrožení půdy. Je to příklad toho, jak lze skloubit ochranu krajiny s praktickým hospodařením.“
Kriticky se naopak staví k instituci potravinového ombudsmana. „Tady mi chybí jasné vymezení kompetencí. Orgánů na ochranu spotřebitele máme dost, další by byl spíš zbytečnou duplicitou. Pokud má mít ombudsman smysl, musí být jasně definováno, co bude dělat jinak než stávající instituce.“
A co podle něj v programu chybí? „Postrádám výraznější deklaraci podpory českých potravin ve veřejném stravování — ve školách, nemocnicích, domovech seniorů. To je oblast, kde může stát udělat hodně, a přitom s minimálními náklady. A také snížení DPH na základní potraviny. To by mělo okamžitý dopad na dostupnost jídla pro běžné domácnosti.“
„Celkově bych vládnímu programu v oblasti zemědělství dal slabší dvojku. Je to určitě velký posun k lepšímu, ale pár klíčových věcí tam ještě chybí,“ uzavírá Jiří Smetana. Právě pro regiony jako Chomutovsko, kde zemědělství není jen profesí, ale i otázkou přežití, může nový směr znamenat víc než jen politickou změnu — může být začátkem skutečné obnovy.
